Lot

Lot byla historická váhová a ryzostní jednotka používaná v mincovnictví a zlatnictví od středověku do 19. století pro určení hmotnosti a čistoty stříbra a později i zlata. Tato jednotka, odvozená z německého Lot, představovala 1/16 hřivny (v Čechách 15,8 gramů) a současně sloužila k vyjádření ryzosti kovu, kde 16 lotů znamenalo čisté stříbro.

Historie

Původ lotu jako váhové jednotky sahá do raného středověku, kdy se v německých zemích vyvinul ze starší římské jednotky uncia. Název pochází ze starohornoněmeckého hlōt, což znamenalo olovo nebo závaží používané při vážení. První písemné doklady o používání lotu v českých zemích pocházejí z počátku 14. století, kdy se začaly razit pražské groše a bylo nutné přesně definovat hmotnost a kvalitu stříbra.

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se lot etabloval jako standardní jednotka v českém mincovnictví. Pražská hřivna vážící 253 gramů se dělila na 16 lotů, každý lot na 4 kventlíky (quentchen) a kventlík na 4 denáry. Tento systém umožňoval přesné vážení drahých kovů potřebných pro ražbu mincí. Kutnohorský mincovní řád z roku 1300 přesně stanovil, že pražský groš má vážit 1/4 lotu čistého stříbra.

V 15. století se lot začal používat nejen jako váhová, ale především jako ryzostní jednotka. Zatímco pro vyjádření hmotnosti postupně převládaly jiné jednotky, lotový systém pro určení ryzosti se stal univerzálním v celé střední Evropě. Šestnáctilotové stříbro (16/16) znamenalo čistý kov, dvanáctilotové (12/16 = 750/1000) představovalo slitinu se 75% stříbra. Tento systém byl intuitivní a praktický pro mincmistry a zlatníky.

Tolarové období 16.-18. století představovalo vrchol používání lotu jako ryzostní jednotky. Augsburský říšský mincovní řád z roku 1559 stanovil, že říšský tolar má být ražen ze stříbra o ryzosti 14 lotů a 4 grény (přibližně 896/1000). České tolary se razily z 14-lotového a 8-grenového stříbra (902/1000). Každá významná mincovna měla své prubíře, kteří pomocí prubířského kamene a kyselin určovali lotovou ryzost dodávaného kovu.

V habsburské monarchii byl lot standardizován vídeňskou mincovní konvencí z roku 1753. Konvenční tolar měl obsahovat přesně 2 loty čistého stříbra, což při celkové váze 28 gramů znamenalo ryzost 14 lotů 2 grény (přibližně 833/1000). Tato standardizace usnadnila mezinárodní obchod a výměnu měn mezi státy, které přijaly konvenční systém.

Osvícenské reformy 18. století postupně nahrazovaly tradiční jednotky metrickým systémem. Josef II. zavedl v roce 1784 ve zlatnictví povinné označování ryzosti v lotech pomocí puncovních značek. Číslo v puncu udávalo počet lotů drahého kovu v 16-lotové soustavě. Tato praxe přetrvala v rakouské monarchii až do zavedení tisícinové soustavy v roce 1866.

Definitivní konec lotu jako oficiální jednotky přišel s mezinárodní metrickou konvencí. V Rakousku-Uhersku byl lot nahrazen tisícinovou soustavou zákonem z 23. července 1871. V Německu k témuž přechodu došlo v roce 1888. Přesto se lot v hovorovém jazyce a mezi starými řemeslníky používal ještě hluboko do 20. století. Dodnes se setkáváme s termínem "14-lotové zlato" jako synonymem pro 585/1000 ryzost.

Technické aspekty a převody

Váhový lot měl v různých regionech odlišné hodnoty podle místní definice hřivny. Pražský lot vážil 15,8 gramů (1/16 z 253g hřivny), vídeňský lot 17,5 gramů, kolínský lot 14,6 gramů a norimberský lot 16,67 gramů. Pro mezinárodní obchod bylo nutné přesně znát konverzní poměry mezi různými lotovými systémy.

Jako ryzostní jednotka fungoval lot v šestnáctkovém systému. Převod na moderní tisícinovou soustavu: 16 lotů = 1000/1000, 15 lotů = 937,5/1000, 14 lotů = 875/1000, 13 lotů = 812,5/1000, 12 lotů = 750/1000, 10 lotů = 625/1000, 8 lotů = 500/1000. Pro jemnější určení se používaly grény - 1 lot = 18 grenů. Běžné slitiny: 14 lotů 4 grény = 900/1000 (mincovní stříbro), 13 lotů = 812,5/1000 (staré příbory).

Prubíři určovali lotovou ryzost pomocí prubířského kamene a sady prubířských jehel o známé ryzosti. Zkoumaný předmět se třel o kámen, vzniklá stopa se porovnávala se stopami jehel a polévala kyselinou. Podle barvy a reakce se určil počet lotů drahého kovu. Přesnější kupelační zkouška spočívala v tavení vzorku s olovem a následném oddělení drahého kovu, jehož váha určila lotovou ryzost.

Zajímavosti

• Lot dal vzniknout německému slovu "löten" (pájet), protože pájka měla specifickou lotovou kompozici
• Falšování lotové ryzosti se trestalo useknutím ruky - prubíř, který chybně určil loty, přišel o živnost
• Napoleon nařídil přerazit všechny rakouské tolary na franky, čímž zničil miliony mincí s lotovým označením
• Poslední mince s oficiálním lotovým označením byla ražena v Brémách v roce 1907
• V hodinářství se dodnes používá termín "14-lotové zlato" pro pouzdra hodinek
• České rčení "má to svůj lot" (má to správnou váhu/kvalitu) pochází z této váhové jednotky