Mein Kampf

Mein Kampf je politický manifest a autobiografie Adolfa Hitlera, kterou napsal během věznění v roce 1924. Německý název znamená v překladu Můj boj. Kniha obsahuje základy nacistické ideologie včetně rasismu, antisemitismu a plánů na dobytí životního prostoru na východě.

Historie

Hitler začal psát svou knihu ve věznici Landsberg nad Lechem, kam byl uvězněn po neúspěšném pivním puči v listopadu 1923. Mírný trest pěti let s možností předčasného propuštění a pohodlné podmínky vazby mu poskytly čas i klid k práci. Diktoval text svému spoluvězni a oddanému stoupenci Rudolfu Hessovi, který působil jako sekretář a první editor. Původní pracovní název zněl Čtyři a půl roku boje proti lžím, hlouposti a zbabělosti, ale nakladatel prosadil stručnější Mein Kampf.

První díl s podtitulem Zúčtování vyšel v červenci 1925, druhý díl nazvaný Nacionálněsocialistické hnutí následoval v prosinci 1926. Zpočátku se kniha prodávala slabě. Cena byla vysoká, styl těžkopádný a politická situace stabilizovaného Německa nepřála radikálním myšlenkám. Do roku 1929 se prodalo pouze několik desítek tisíc výtisků, což bylo pro ambiciózního autora zklamáním.

Hospodářská krize a vzestup nacistického hnutí po roce 1929 změnily situaci. Prodeje začaly stoupat úměrně s volebními úspěchy NSDAP. Po Hitlerově jmenování kancléřem roku 1933 se kniha stala téměř povinnou výbavou německé domácnosti. Novomanželům ji věnoval stát místo tradičního daru, úřady ji kupovaly ve velkém, členové strany i běžní občané si ji pořizovali jako projev loajality. Do roku 1945 vyšlo přes dvanáct milionů výtisků a kniha byla přeložena do šestnácti jazyků.

Autorské honoráře učinily z Hitlera bohatého muže. Příjmy z prodeje mu umožnily koupit horskou rezidenci Berghof u Berchtesgadenu a vést nákladný životní styl. Jako říšský kancléř se prohlásil za osvobozeného od daní, takže zisky z knihy zůstávaly nezdaněny. Paradoxně mnoho Němců, kteří si knihu koupili, ji nikdy nepřečetlo. Její rozvláčný styl, opakování a chaotická struktura činily četbu únavnou.

Po válce převzala autorská práva bavorská vláda jako právní nástupce nacistického nakladatelství Eher Verlag. Sedmdesát let blokovala jakékoli nové vydání v Německu a právně stíhala pokusy o reedici. Zákaz neplatil pro historické a vzdělávací účely ani pro zahraničí, kde kniha vycházela legálně. Roku 2016 autorská práva vypršela a mnichovský Institut pro soudobé dějiny vydal kritickou komentovanou edici, která zasazuje Hitlerův text do historického kontextu a vyvrací jeho lži.

V Československu vyšel první překlad již roku 1936 a varoval českou veřejnost před nacistickými plány na zničení státu. Po válce byla kniha zakázána a její držení v některých zemích dodnes podléhá právním omezením. V České republice není prodej zakázán, ale šíření s úmyslem propagovat nacismus je trestné. Historici a badatelé považují text za klíčový pramen pro pochopení nacistické ideologie, byť jeho literární hodnota je nulová.

Obsah a ideologie

Mein Kampf kombinuje autobiografické pasáže s ideologickými výklady v chaotické směsi, která postrádá jasnou strukturu. První díl líčí Hitlerovy vídeňské roky, kde údajně prohlédl židovské spiknutí, jeho válečné zážitky a politické probuzení v poválečném Mnichově. Druhý díl rozvíjí program nacionálního socialismu a zásady stranické organizace. Mnohé autobiografické údaje jsou zkreslené nebo vymyšlené, aby odpovídaly obrazu vůdce, který Hitler budoval.

Jádrem ideologie je rasový světonázor založený na pseudovědeckých teoriích o nerovnosti lidských ras. Árijská rasa, ztotožňovaná s germánskými národy, je představena jako tvůrce veškeré kultury a civilizace. Židé jsou líčeni jako parazitický element usilující o zničení árijců prostřednictvím kapitalismu, marxismu a rasového míšení. Tato paranoidní vize ospravedlňovala budoucí pronásledování a vyhlazování.

Zahraniční politika nastíněná v knize předvídala pozdější vývoj s děsivou přesností. Hitler požadoval zrušení versailleského systému, sjednocení všech Němců v jedné říši a dobytí životního prostoru na východě na úkor Sovětského svazu. Slovanské národy měly být podrobeny nebo vyhlazeny, aby uvolnily místo německým osadníkům. Spojenectví s Británií mělo zajistit Německu volné ruce na kontinentu.

Kniha také obsahuje úvahy o propagandě, které předznamenaly nacistickou manipulaci masami. Hitler zdůrazňoval nutnost oslovovat city, nikoli rozum, opakovat jednoduchá hesla a vytvářet obraz nepřítele. Tyto principy později uplatňoval Joseph Goebbels při budování propagandistického aparátu Třetí říše. Cynické zacházení s pravdou a masová manipulace popsané v knize dodnes slouží jako varování před totalitními technikami.

Zajímavosti

• Hitler původně zamýšlel nazvat knihu Čtyři a půl roku boje proti lžím, hlouposti a zbabělosti, ale nakladatel Max Amann prosadil kratší titul.
• Britský premiér Neville Chamberlain údajně Mein Kampf nikdy nečetl, ačkoli kniha jasně naznačovala Hitlerovy agresivní záměry.
• Kritická edice z roku 2016 čítá téměř dva tisíce stran, z nichž většinu tvoří poznámkový aparát a komentáře historiků.
• Autorské honoráře činily Hitlera milionářem ještě před uchopením moci, přičemž se vyhýbal placení daní.