Persefona

Persefona byla řecká bohyně podsvětí a zároveň bohyně jara a znovuzrození, jejíž dvojí povaha se výrazně promítala do mincovní ikonografie antického světa. Jako manželka vládce podsvětí Háda a dcera bohyně úrody Démétér představovala spojení mezi světem živých a mrtvých, což z ní činilo významnou postavu mystérií a náboženských kultů zobrazovaných na mincích.

Historie

Persefona, známá také pod jménem Koré (Dívka), patřila mezi nejstarší řecké bohyně. Její kult má kořeny již v mykénském období, jak dokládají tabulky s lineárním písmem B z Pylu a Knóssu z období kolem 1450 před naším letopočtem. V archaickém období se její uctívání rozšířilo po celém řeckém světě, především v souvislosti s eleusínskými mystérii, kde hrála ústřední roli společně se svou matkou Démétér.

První mincovní zobrazení Persefony pocházejí z konce 6. století před naším letopočtem ze Sicílie, kde byl její kult obzvláště silný. Města jako Syrakúsy, Akragas nebo Gela razila stříbrné didrachmy a tetradrachmy s portrétem bohyně, často obklopené obilnými klasy. Sicílie jako obilnice západního Středomoří považovala Persefonu za svou zvláštní ochránkyni, což se odrazilo v bohaté mincovní produkci s její tematikou.

V klasickém období 5. a 4. století před naším letopočtem se zobrazení Persefony rozšířilo do dalších oblastí řeckého světa. Významné kultovní centrum v Lokrech Epizefyrských v jižní Itálii produkovalo stříbrné statéry s Persefonou sedící na trůnu. Ve městě Kyzikos v Malé Asii byly raženy elektrové statéry zobrazující únos Persefony Hádem, jeden z nejdramatičtějších mytologických výjevů na antických mincích.

V helénistickém období došlo k synkretismu Persefony s egyptskou bohyní Isis a syrskou bohyní Atargatis. Ptolemaiovci v Egyptě razili bronzové mince s Persefonou-Isis držící sistrum a roh hojnosti. V Malé Asii se objevují ražby s Persefonou jako Soteirou (Spasitelkou), což odráželo rostoucí význam sotériologických kultů slibujících spásu a posmrtný život.

V římském mincovnictví splynula Persefona s bohyní Proserinou a její zobrazení se objevovalo především na provinčních ražbách z Řecka, Malé Asie a severní Afriky. Za vlády císaře Hadriána, známého zájmem o řeckou kulturu a mystéria, došlo k oživení jejího kultu a nárůstu mincovních zobrazení. Poslední antické mince s Persefonou byly raženy ve 3. století našeho letopočtu v městech Pamfýlie a Kilikie.

Symbolika a kultovní význam na ražbách

Persefona bývá na mincích zobrazována ve dvou základních podobách odrážejících její dvojí povahu. Jako Koré, dívka a bohyně jara, je zobrazována s věncem z obilných klasů nebo máku ve vlasech, symbolizujících úrodnost a vegetační cyklus. Její tvář je mladistvá a líbezná, vlasy často splétané do složitých účesů typických pro mladé dívky.

Jako vládkyně podsvětí je Persefona zobrazována vážná a majestátná, sedící na trůnu s žezlem nebo pochodní v ruce. Na některých mincích drží granátové jablko, připomínku ovoce, které jedla v podsvětí a kvůli kterému musí část roku trávit pod zemí. Tato zobrazení často doprovází Kerberos, trojhlavý pes střežící podsvětí, nebo had jako chthonický symbol.

Zvláštní ikonografický typ představují mince zobrazující mýtus o únosu Persefony. Na těchto ražbách vidíme Háda unášejícího Persefonu na voze taženém černými koňmi, zatímco Démétér hledá svou dceru s pochodněmi. Tento narativní typ se objevoval především na medailonech a větších nominálech určených jako votivní dary.

Na sicilských mincích je Persefona často zobrazena společně s delfíny, což symbolizovalo její cestu přes moře mezi světem živých a mrtvých. V eleusínské ikonografii se objevuje s mystickými symboly jako je kernos (rituální nádoba), bakchoi (svazky větví) nebo kiste (posvátná schránka), které odkazovaly na tajné obřady mystérií.

Zajímavosti

• Syrakúské dekadrachmy s hlavou Persefony od rytce Kimóna patří mezi nejkrásnější antické mince a dnes dosahují nejvyšších sběratelských hodnot
• V Eleusínských mystériích, největším náboženském svátku antického Řecka, hrála Persefona klíčovou roli jako symbol smrti a znovuzrození
• Podle mýtu musela Persefona trávit třetinu roku v podsvětí, protože snědla zrnka granátového jablka, což vysvětlovalo střídání ročních období
• Na některých mincích z Kyrenaiky je Persefona zobrazena s rostlinou silfia, dnes vyhynulou léčivkou, která byla hlavním exportním artiklem regionu
• Kultovní socha Persefony z Lokrů měla odnímatelnou hlavu, což umožňovalo rituální výměnu mezi podobou Koré a královny podsvětí podle ročního období