Řád Bílého lva

Řád Bílého lva je nejvyšší české státní vyznamenání, které bylo založeno roku 1922 jako vrcholné ocenění zásluh o československý a později český stát v oblasti politické, vojenské, kulturní a hospodářské. Bílý lev jako heraldický symbol českých zemí se stal ústředním motivem řádu, který navázal na tradici rakousko-uherských vyznamenání a stal se prestižním oceněním udělovaným prezidentem republiky. Po obnovení roku 1990 představuje Řád Bílého lva nejvyšší stupeň české soustavy státních vyznamenání.

Historie

Vznik Řádu Bílého lva souvisel s potřebou nového Československa vytvořit vlastní systém státních vyznamenání nezávislý na rakousko-uherské monarchii. Prezident T. G. Masaryk podepsal zákon o zřízení řádu 7. března 1922. Název odkazoval na stříbrného dvouocasého lva z malého státního znaku, který symbolizoval historickou kontinuitu českého státu od Přemyslovců. Řád měl pět tříd podle vzoru francouzské Čestné legie.

Struktura řádu zahrnovala řetěz jako nejvyšší stupeň udělovaný pouze hlavám států, první až třetí třídu ve formě velkokříže, komandérského kříže a důstojnického kříže, čtvrtou a pátou třídu jako rytířský kříž a medaili. Vojenská skupina se odlišovala zkříženými meči na stuze. Odznak tvořil červeně smaltovaný kříž se stříbrným dvouocasým lvem uprostřed, obklopený lipovými ratolestmi.

První udělení řádu proběhlo již roku 1922, kdy Masaryk vyznamenal zahraniční státníky podporující vznik Československa. Řetěz získali francouzský prezident Alexandre Millerand, belgický král Albert I. a rumunský král Ferdinand I. Z domácích osobností obdrželi vysoké třídy řádu legionářští generálové Milan Rastislav Štefánik (posmrtně), Jan Syrový a Rudolf Gajda. Řád se stal symbolem mezinárodního uznání nového státu.

Meziválečné období přineslo rozšíření udělování řádu na kulturní a vědecké osobnosti. Spisovatel Alois Jirásek získal velkokříž za dílo oslavující české dějiny. Skladatel Leoš Janáček byl vyznamenán za přínos české hudbě. Ze zahraničních osobností obdrželi řád maršál Ferdinand Foch, fyzik Albert Einstein nebo průmyslník Tomáš Baťa. Řád získávali také vysocí státní úředníci, diplomaté a představitelé spojeneckých armád.

Mnichovská krize a zánik první republiky znamenaly konec původního udělování řádu. Protektorátní vláda řád formálně nezrušila, ale neudělovala ho. Československá exilová vláda v Londýně pokračovala v udělování řádu spojeneckým velitelům a československým vojákům. Winston Churchill, Charles de Gaulle a Franklin Roosevelt získali řetěz Bílého lva jako uznání podpory československého odboje.

Po osvobození roku 1945 obnovený řád získal komunistickou symboliku. Lipové ratolesti nahradily lipové listy, přibyla pěticípá hvězda. Udělování ovlivňovala politická kritéria – vyznamenáváni byli sovětští maršálové, komunističtí funkcionáři a dělničtí hrdinové práce. Řád ztratil původní prestiž, když ho dostávali straničtí tajemníci místo skutečných osobností. Poslední udělení proběhlo roku 1948 před únorovým převratem.

Komunistický režim zákonem z října 1948 zrušil všechna předválečná vyznamenání včetně Řádu Bílého lva. Nahradil je sovětským vzorem inspirovanými řády jako Řád Klementa Gottwalda nebo Řád práce. Nositelé původních vyznamenání nesměli insignie nosit, mnozí je museli odevzdat. Řád Bílého lva přežíval pouze v exilu, kde ho příležitostně udělovala Rada svobodného Československa.

Sametová revoluce přinesla obnovu demokratických tradic včetně státních vyznamenání. Prezident Václav Havel podepsal 15. března 1990 zákon obnovující Řád Bílého lva v původní podobě bez komunistických úprav. První porevoluční udělení proběhlo 28. října 1990, kdy řád získali například kardinál František Tomášek, Marta Kubišová nebo Alexander Dubček. Řád znovu nabyl postavení nejvyššího českého vyznamenání.

Rozdělení Československa roku 1993 si vyžádalo úpravu řádu pro samostatnou Českou republiku. Zákon zachoval strukturu a vzhled řádu, pouze upravil některé formulace. Prezidenti Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman udělovali řád zahraničním státníkům, významným Čechům i cizincům přispívajícím k rozvoji česko-zahraničních vztahů. Mezi vyznamenanými byli Jacques Chirac, královna Alžběta II. nebo dalajláma.

Výroba insignií a ekonomické aspekty

Výroba řádových insignií představuje vrcholné zlatnické umění. První odznaky vyráběla firma Karnet a Kyselý podle návrhu výtvarníka Vratislava Huga Brunnera. Řetěz obsahoval 96 článků z pozlaceného stříbra s českými lvy a lipovými listy. Hvězda velkokříže měla průměr 90 milimetrů, vyrobená ze stříbra s červeným a bílým emailem. Současné insignie vyrábí Česká mincovna podle původních vzorů.

Náklady na výrobu řádových insignií jsou značné. Řetěz z ryzího zlata s emailováním stojí přes milion korun, proto existuje pouze jeden exemplář používaný při státních návštěvách. Hvězdy a kříže nižších tříd stojí desítky tisíc korun podle složitosti provedení. Stuhy se tkají ze speciálního hedvábí v národních barvách. Každé vyznamenání doprovází umělecky provedená listina s prezidentským podpisem a státní pečetí.

Ekonomický význam řádu spočívá především v diplomatické a společenské prestiži. Nositelé získávají čestné postavení při státních ceremoniích, přednost v protokolu a právo používat řádové insignie. Firmy vedené nositeli řádu mají statisticky lepší obchodní výsledky díky prestiži vyznamenání. Muzea platí vysoké částky za historické řádové insignie – originální meziválečné velkokříže dosahují na aukcích statisíců korun.

Řád Bílého lva ovlivnil heraldiku a vexilologii. Motiv bílého lva se objevuje na prezidentské standartě, vojenských praporech a diplomatických dokumentech. Česká národní banka vydává pamětní mince s motivem řádu při významných státních výročích. Poštovní známky zobrazující řádové insignie patří mezi sběratelsky nejcennější československé a české emise.

Zajímavosti

• Odmítnutí vyznamenání – Spisovatel Milan Kundera několikrát odmítl přijetí Řádu Bílého lva z principiálních důvodů
• Ztracený řetěz – Originální Masarykův řetěz z roku 1922 zmizel během druhé světové války a nebyl nikdy nalezen
• Nejmladší nositel – Hokejista Jaromír Jágr získal řád ve 24 letech za vítězství na olympiádě v Naganu 1998
• Dvojí vyznamenání – Winston Churchill je jediný, kdo získal Řád Bílého lva dvakrát – roku 1943 a 1947
• Komunistická přeměna – Během úprav roku 1945 chtěli komunisté nahradit lva srpem a kladivem, což Beneš odmítl
• Nejvyšší počet – Prezident Havel udělil během svého působení přes 300 řádů, nejvíce v historii