Rarita

Rarita v numismatice označuje vzácnost mince nebo medaile určovanou počtem dochovaných exemplářů, kvalitou zachování a historickým významem, která zásadně ovlivňuje sběratelskou a tržní hodnotu. V numismatice představuje rarita klíčový hodnotící faktor, přičemž skutečné rarity jako americký Double Eagle 1933 nebo československý svatováclavský pětidukát dosahují milionových cen a tvoří svatý grál světového sběratelství.

Historie

Koncept rarity v numismatice se vyvinul z renesančního sběratelství antických mincí, kdy italští humanisté jako Petrarca sbírali řím ské císařské portréty. První katalog rarit sestavil Hubert Goltzius v roce 1563, kde klasifikoval mince podle vzácnosti symbolyasterisků. Medicejové vlastnili kabinet rarit obsahující unikáty jako dekadrachmy syrakuské, které neměly cenu v kovu, ale v historické jedinečnosti. Papežská sbírka získala raritu par excellence - aureus Brutuse s dýkami a čapkou svobody oslavující vraždu Caesara.

Barokní období systematizovalo hodnocení rarit. Numismatik Ezechiel Spanheim vytvořil v roce 1664 první škálu vzácnosti R1-R5, která s modifikacemi přežívá dodnes. Rarita se stala investicí - bankéř Samuel Bernard zaplatil v roce 1720 za unikátní medalion Konstantina Velikého více než za pařížský palác. Osvícenství přineslo vědecký přístup - Carl Linnaeus aplikoval taxonomii na mince, kategorizujíce rarity podle četnosti výskytu jako biologické druhy.

Devatenácté století demokratizovalo sběratelství, ale zvýšilo hodnotu rarit. Americký miliardář Virgil Brand nashromáždil 350 000 mincí včetně jediného známého stellaru 1879. Aukční domy Sotheby's a Christie's začaly specializované numismatické aukce, kde rarity dosahovaly rekordních cen. Bowerova aféra 1858 odhalila masivní padělání rarit pro viktoriánské sběratele - falešné anglosaksonské mince byly tak kvalitní, že dodnes mate experty.

Moderní éra transformovala trh s raritami. Internetové aukce zpřístupnily rarity globálnímu publiku, ale také usnadnily šíření padělků. Slabbing - zapouzdření mincí s certifikátem gradovacích společností jako PCGS nebo NGC standardizovalo hodnocení rarit. Investiční fondy začaly skupovat top rarity jako alternativní aktiva. Čínskýboom zvýšil ceny asijských rarit tisícinásobně - mingská bankovka prodaná za 100 dolarů v roce 1990 dosáhla 2 miliony v roce 2020. Kryptoměny a NFT vytvářejí digitální rarity s limitovanými emisemi.

Klasifikace a stanovení rarity

Rarita se určuje kombinací faktorů - mintage (náklad), survival rate (míra přežití), condition rarity (vzácnost v kvalitě) a demand (poptávka). Sheldonova škála používá označení R1 (běžná) až R8 (unikát). Condition rarity označuje mince běžné v oběhové kvalitě, ale vzácné v perfektním stavu - například Shield Nickel 1867 existuje v tisících, ale v PR70 pouze jediný.

Různé příčiny vytváření rarit zahrnují nízké náklady, chyby ražby, historické události a systematické ničení. Pattern coins - zkušební ražby nepuštěné do oběhu jsou automatické rarity. Shipwreck coins z potopeníchpokladů získávají premium za příběh. Pedigree - historie vlastnictví slavnými sběrateli zvyšuje raritu. Artificial rarity vzniká marketingem mincoven limitujících edice.

Zajímavosti

• Nejdražší rarita - Double Eagle 1933 se prodal za 18,9 milionu dolarů v roce 2021, více než Rembrandtův obraz
• Vatikán vlastní jedinou známou zlatou minci Židovské války ražené povstalci roku 70 n.l. proti Římu
• Král Farouk vlastnil tři ze čtyř známých 1913 Liberty Nickel - po jeho svržení jedna zmizela a je dodnes nezvěstná
• Britská Postal Museum vlastní nejv ácnější známku světa - British Guiana 1856, ale pouze jednu běžnou minci
• Severokorejské rarity jsou tak vzácné, že jejich vývoz se trestá smrtí, přesto se objevují na západních aukcích
• AI algoritmy nyní predikují budoucí rarity analyzováním mintage dat a demografických trendů sběratelů