Reinhard Heydrich

Reinhard Heydrich byl vysoký nacistický funkcionář, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. Patřil k hlavním organizátorům holokaustu a byl považován za jednoho z nejnebezpečnějších mužů Třetí říše. Zemřel v červnu 1942 na následky atentátu provedeného československými parašutisty.

Historie

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil 7. března 1904 v Halle nad Sálou do hudební rodiny. Jeho otec Bruno Heydrich byl operní pěvec a ředitel hudební konzervatoře, matka Elisabeth rozená Krantzová klavíristka. Mladý Reinhard vyrůstal v kultivovaném prostředí a sám se stal zdatným houslistou. Vysoký, atletický a světlovlasý odpovídal nacistickému ideálu árijského nadčlověka, ačkoli ho po celý život pronásledovaly pomluvy o židovském původu.

Po maturitě vstoupil Heydrich roku 1922 do námořnictva a dosáhl hodnosti poručíka. Jeho slibná kariéra však skončila roku 1931 skandálem. Byl propuštěn z armády za porušení slibu manželství, když opustil snoubenku kvůli jiné ženě. Potupný konec vojenské dráhy ho hluboce zasáhl a hledal nové uplatnění. Na popud své snoubenky Liny von Osten, přesvědčené nacistky, vstoupil do NSDAP a SS.

Heinrich Himmler hledal schopného člověka pro budování zpravodajské služby SS. Heydrich ho při pohovoru ohromil sebevědomým vystupováním a náčrtem organizace tajné služby, který údajně improvizoval na základě znalostí z detektivních románů. Himmler ho přijal a pověřil vytvořením Sicherheitsdienst (SD), bezpečnostní služby SS. Heydrich se úkolu zhostil s bezohlednou efektivitou a rychle stoupal v nacistické hierarchii.

Po uchopení moci roku 1933 se Heydrich podílel na budování policejního státu. Nejprve řídil bavorskou politickou policii, poté převzal kontrolu nad gestapem v celé říši. Roku 1936 byl jmenován šéfem Bezpečnostní policie a SD. Organizoval perzekuci Židů, politických odpůrců a všech skupin považovaných za nepřátele režimu. Jeho síť informátorů pronikala celou německou společností.

Heydrichova pověst chladného a bezohledného strůjce teroru mu vynesla přezdívku řezník nebo muž se železným srdcem. Sám Hitler ho nazýval mužem se železným srdcem. Podílel se na plánování noci dlouhých nožů roku 1934, na inscenování provokace proti Polsku před vypuknutím války roku 1939 i na organizaci Křišťálové noci. Stal se jedním z nejmocnějších mužů Třetí říše, jehož se obávali i ostatní nacističtí pohlaváři.

Roku 1939 byl vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA) slučující gestapo, kriminální policii a SD pod Heydrichovým velením. Tato instituce se stala centrem nacistického teroru. Heydrich řídil Einsatzgruppen, mobilní vražedné jednotky, které na okupovaných územích Sovětského svazu systematicky vraždily Židy, komunisty a další oběti. Počet jejich obětí se odhaduje na jeden až dva miliony lidí.

V lednu 1942 předsedal Heydrich konferenci ve Wannsee, kde byla koordinována logistika takzvaného konečného řešení židovské otázky. Zúčastnění představitelé různých úřadů diskutovali o technických aspektech deportací a vraždění milionů evropských Židů. Protokol z konference patří k nejděsivějším dokumentům holokaustu.

V září 1941 jmenoval Hitler Heydricha zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě. Heydrich zahájil politiku cukru a biče. Na jedné straně drasticky zesílil teror proti odboji, zavedl stanné právo a nechal popravit stovky lidí. Na druhé straně zvyšoval příděly potravin pro dělníky a zlepšoval sociální podmínky, aby zajistil bezproblémovou válečnou výrobu. Jeho metody byly účinné a české země se staly jednou z nejklidnějších okupovaných oblastí.

Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík atentát na Heydricha v pražské Libni. Gabčíkův samopal selhal, ale Kubiš vrhl granát, který těžce zranil Heydrichovu páteř a slezinu. Heydrich zpočátku přežil a zdálo se, že se zotaví, ale 4. června 1942 zemřel na otravu krve. Nacistická odveta byla strašlivá. Vesnice Lidice a Ležáky byly vyhlazeny, tisíce lidí popraveny nebo deportovány.

Osobnost a dědictví

Heydrich představoval typ nacistického funkcionáře, který kombinoval inteligenci, organizační schopnosti a naprostou morální prázdnotu. Nebyl primitivním sadistou jako někteří jiní nacisté, ale chladným technokratem, pro něhož bylo vraždění administrativní záležitostí. Jeho efektivita při budování aparátu teroru ho činila mimořádně nebezpečným.

Motivy jeho chování zůstávají předmětem spekulací. Někteří historici zdůrazňují kariérismus a touhu po moci, jiní poukazují na hlubokou nejistotu způsobenou pomluvami o židovském původu. Heydrich se možná snažil dokázat svou árijskost přehnanou krutostí vůči Židům. Ať byly jeho pohnutky jakékoli, důsledky jeho činů byly katastrofální.

Atentát na Heydricha byl jedním z nejúspěšnějších odbojových činů druhé světové války. Odstranění tak vysoce postaveného nacisty mělo symbolický význam dalece přesahující vojenský dopad. Zároveň však vyvolal brutální odvetu, která zničila český odboj na léta. Hrdinství parašutistů a oběti civilního obyvatelstva zůstávají součástí české národní paměti.

Heydrichův pohřeb byl uspořádán jako státní slavnost v Berlíně za účasti Hitlera a celé nacistické elity. Jeho tělo bylo uloženo na Invalidenfriedhof, odkud bylo po válce odstraněno, aby se hrob nestal poutním místem neonacistů. Přesné místo jeho posledního odpočinku není známo.

Zajímavosti

• Heydrich byl vynikající šermíř a reprezentoval Německo na mezinárodních soutěžích, na olympijských hrách 1936 však nestartoval.
• Přezdívka Blonďatá bestie, kterou mu někdy připisují, ve skutečnosti nebyla za jeho života běžně používána.
• Mercedes, v němž byl Heydrich zraněn, je dodnes vystaven ve Vojenském historickém ústavu v Praze.
• Operace Anthropoid, krycí název atentátu, byla nejpřísněji střeženým tajemstvím československého exilového odboje.