Toman

Toman je historická perská zlatá mince, která byla hlavní měnovou jednotkou v Persii (dnešním Íránu) od období dynastie Safíovců až do počátku 20. století. Tato významná mince pochází z mongolského slova "tümen", což znamená "deset tisíc", a původně označovala peněžní jednotku rovnou 10 000 dinárů. V průběhu staletí se toman stal symbolem perské ekonomické síly a nezávislosti, přičemž jeho ražba odrážela umělecké a kulturní hodnoty této starověké civilizace.

Historie

Historie tomanu sahá do 13. století, kdy se tento termín začal používat za vlády ílchánů (mongolské dynastie vládnoucí v Persii). Nicméně jako skutečná mince byl toman zaveden až za safíovské dynastie v 16. století. První zlaté tomany byly raženy za vlády šáha Abbáse I. Velikého (1588-1629), jehož vláda je považována za vrchol safíovské moci. Během následujících staletí prošel toman několika změnami hmotnosti a ryzosti, zejména během vlády dynastie Qádžárovců (1789-1925). V roce 1825 proběhla významná měnová reforma, která stanovila hodnotu tomanu na 10 000 dinárů nebo 10 kránů. Toman zůstal oficiální perskou měnovou jednotkou až do roku 1932, kdy byl v rámci modernizačních reforem Rezy Šáha Pahlavího nahrazen riálem v poměru 1 toman = 10 riálů. Ačkoliv toman již není oficiální měnou Íránu, v běžné mluvě se tento termín dodnes používá, kdy 1 toman odpovídá 10 riálům.

Popis a vlastnosti

Klasický perský toman byl zlatá mince o hmotnosti přibližně 3,45 gramu a ryzosti kolem 900/1000. Průměr mince se pohyboval mezi 22-25 mm, ačkoliv tyto parametry se měnily v závislosti na konkrétním období a vládci. Na averzu typického tomanu byl zpravidla vyobrazen vládnoucí šáh nebo náboženské nápisy, zatímco reverz nesl informace o mincovně a roku ražby podle islámského kalendáře hidžra. Umělecké zpracování tomanu bylo na vysoké úrovni, zejména během safíovského období, kdy mince nesly kaligraficky propracované nápisy v perštině a arabštině. Kvalita ražby odráží vyspělost perského zlatnického a mincovního umění a jeho jedinečný styl kombinující perské, arabské a středoasijské vlivy.

Význam pro investory a sběratele

Pro sběratele představují zlaté tomany mimořádně atraktivní oblast numismatiky díky své historické hodnotě, uměleckému zpracování a relativní vzácnosti. Obzvláště ceněné jsou tomany z období safíovské dynastie a rané qádžárovské éry. Pro investory zaměřující se na historické zlaté mince nabízejí tomany zajímavou alternativu k běžnějším evropským a americkým ražbám. Hodnota kvalitních exemplářů na mezinárodních aukcích v posledních desetiletích stabilně roste, často výrazně nad hodnotu obsaženého zlata, což činí z tomanu potenciálně zajímavou diverzifikační složku numismatického portfolia.

Příklady

Mezi nejvzácnější a nejcennější typy patří tomany šáha Abbáse I. ražené v Isfahánu, tomany Nádir Šáha z období kolem roku 1740, které nesou jeho titul "Šáh šáhů", a tzv. "korunovační tomany" ražené při příležitosti nástupu nového panovníka na trůn. Specifickou skupinu tvoří tomany ražené v provinčních mincovnách, jako byl Tabríz, Mašhad nebo Šíráz, které se vyznačují regionálními uměleckými odlišnostmi a jsou často vzácnější než mince z hlavního města.

Zajímavosti

• Navzdory tomu, že toman byl oficiálně nahrazen riálem již v roce 1932, běžní Íránci dodnes používají v hovorové řeči termín "toman" pro sumu odpovídající 10 riálům.
• Některé tomany byly záměrně proděravěny, aby mohly být nošeny jako součást šperků a osobních ozdob, což bylo běžné zejména mezi nomádskými kmeny.
• Za vlády Nádir Šáha (1736-1747) byly raženy tomany z indického zlata získaného během jeho slavného tažení do Dillí v roce 1739, při kterém ukořistil legendární Páví trůn.
• V současnosti íránská vláda zvažuje opětovné zavedení tomanu jako oficiální měny vzhledem k vysoké inflaci, která znehodnotila riál.