Zeus

Zeus je nejvyšší bůh řeckého panteonu, vládce nebes a hromů, jehož majestátní zobrazení dominuje antickým řeckým mincím od archaického období jako symbol božské moci, spravedlnosti a ochrany. V numismatice je Zeus zobrazován jako vousatý muž s orlem, bleskem nebo žezlem, jeho podoba se stala vzorem pro zobrazování panovníků a bohů napříč starověkým světem.

Historie

Zeus, syn Titána Krona a Rheie, byl podle řecké mytologie nejmladším ze sourozenců, kteří svrhli vládu Titánů a ustanovili nový božský řád na Olympu. Jeho kult se rozšířil po celém řeckém světě již v archaickém období 8. až 6. století před naším letopočtem. Nejvýznamnější Diovy svatyně v Olympii a Dódóně se staly centry panhelénského uctívání. Římané později přijali Dia pod jménem Jupiter, čímž zajistili kontinuitu jeho numismatického zobrazování po celém Středomoří.

První mince se Diem pocházejí z Arkádie z 6. století před naším letopočtem, kde byl zobrazován jako hlava s hustým vousem a vlasy. Významné rané ražby vytváří Élida, správce olympijských her, se slavným zobrazením Diovy hlavy od mistra Daidala z 5. století před naším letopočtem. Tyto stříbrné statéry s Diem a orlem se staly jedněmi z nejkrásnějších příkladů řeckého mincovního umění. Syrakusy na Sicílii razily tetradrachmy s Diem Eleutherios, osvoboditelem, jako poděkování za svržení tyranů.

Alexandr Veliký ve 4. století před naším letopočtem zavedl masovou ražbu tetradrachem s hlavou Dia, které se staly první skutečně mezinárodní měnou antického světa. Po jeho smrti pokračovali diadochové v této tradici, přičemž každá dynastie vytvořila vlastní variantu Diova zobrazení. Seleukovci zobrazovali Dia Nikatora, vítěze, Ptolemaiovci preferovali Dia Sotera, zachránce. Království Pergamon razilo cistofory s Diem v mysticistním háji, které se staly dominantní měnou Malé Asie.

Římská republika převzala řeckou ikonografii, Jupiter se objevuje na republikánských denárech od 3. století před naším letopočtem. Za císařství byl Jupiter Optimus Maximus zobrazován jako ochránce římského státu na aureích a sesterciích. Provinciální ražby napříč říší zachovávaly místní varianty Diova kultu - Zeus Ammon v Egyptě s beraními rohy, Zeus Heliopolitanus v Sýrii, Zeus Sarapis v Alexandria. Byzantská říše používala christianizované motivy, ale zachovala některé tradiční prvky Diovy ikonografie.

Renesanční zájem o antiku přinesl Diovo znovuobjevení v evropské medailérské tvorbě. Papežské medaile často používaly Jupiterovu symboliku pro vyjádření božské autority. Francouzští králové nechávali razit medaile s Jupiterem jako alegorie královské moci. Moderní Řecko od získání nezávislosti používá antické motivy včetně Dia na svých mincích. Současné pamětní emise, zejména řecké mince k olympijským hrám, často zobrazují Dia jako symbol kontinuity helénské kultury.

Ikonografie a atributy

Zeus je v numismatice zobrazován v několika kanonických formách vyvinutých během staletí. Nejčastější je zobrazení hlavy nebo busty vousatého muže středního věku s hustými vlnitými vlasy, často s vavřínovým věncem nebo diadémem. Celá postava Dia sedícího na trůnu drží žezlo zakončené orlem v jedné ruce a Níké, bohyni vítězství, nebo blesk v druhé. Nahý stojící Zeus vrhající blesk představuje boha v jeho bojovném aspektu.

Hlavními atributy jsou orel, symbol nebeské vlády, který často sedí na Diově ruce nebo žezle. Blesk představuje jeho moc nad bouří a schopnost trestat. Žezlo symbolizuje královskou autoritu nad bohy i lidmi. Patera, obětní miska, zdůrazňuje jeho roli příjemce obětin. Vavřínový nebo dubový věnec představuje vítězství a posvátný strom. Některé mince zobrazují Dia s aigidou, magickým štítem potaženým kozí kůží.

Technické zpracování Diových zobrazení představuje vrchol antického ražebního umění. Mistrovské portréty z 5. a 4. století před naším letopočtem ukazují dokonalé zvládnutí reliéfu a modelace. Helénističtí rytci vytvářeli dramatické kompozice s vysokým reliéfem využívající hru světla a stínu. Římské ražby standardizovaly ikonografii, ale zachovaly vysokou uměleckou kvalitu. Moderní ražby využívají antické předlohy, často s použitím vysokého reliéfu, matování pozadí a selektivního leštění pro zvýraznění detailů.

Zajímavosti

• Zlatý statér s Diem z Lampsaku z roku 360 před naším letopočtem je považován za jedno z nejkrásnějších děl antické numismatiky
• Alexandrovy tetradrachmy s Diem byly tak rozšířené, že se razily ještě 250 let po jeho smrti
• Římský aureus císaře Hadriána zobrazuje rekonstrukci Feidia sochy Dia v Olympii, jednoho ze sedmi divů světa
• Některé krétské mince zobrazují Dia jako dítě kojené kozou Amaltheou, připomínající jeho mytické dětství
• Moderní řecká mince z roku 2004 k olympijským hrám použila přesnou kopii Diovy hlavy z élských statérů z 5. století před naším letopočtem
• Největší antická mince s Diem, makedonský zlatý oktodrachmon, vážila přes 60 gramů a byla určena jako diplomatický dar