Sofijská leva
Sofijská leva jsou bulharské mince ražené v Monetním dvoru v Sofii, který vznikl v červenci 1952 a patří Bulharské národní bance. Razil oběžné mince leva i pamětní ražby, které banka vydává od roku 1965 – stříbrné pětileva s osobnostmi bulharských dějin, zlaté mince i ražby z mědinoniklu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Bulharský Monetní dvůr vznikl 28. července 1952 v Sofii, v roce měnové reformy, kdy nový lev nahradil starý v poměru 1 : 100. Patří Bulharské národní bance a vedle oběžných a pamětních mincí razí také medaile, řády a vyznamenání. Další reforma v roce 1962 přepočítala lev v poměru 10 : 1 a přinesla mince podobné sovětským.
Pamětní mince vydává Bulharská národní banka od roku 1965. Pětileva se v 60. a na počátku 70. let razila ze stříbra o ryzosti 900/1000 – roku 1970 k 120. výročí narození spisovatele Ivana Vazova, roku 1974 k padesátému výročí smrti politika Aleksandara Stambolijského. Koncem 70. let přešla pětileva na stříbro 500/1000 a v 80. letech se razila z mědinoniklu.
Po pádu komunistického režimu přišly v roce 1992 nové oběžné mince včetně pětileva z niklové mosazi. Reforma roku 1999 škrtla tři nuly a lev navázala na německou marku, později na euro. Od léta 2025 razí sofijská mincovna bulharské euromince; euro lev nahradilo 1. ledna 2026.
