Soldi českého království
Soldi českého království se v Čechách ani na Moravě nerazila – soldo byla italská drobná mince, dvacetina liry. Habsburkové, zároveň čeští králové, ho vydávali pro hrabství Gorice a později pro Benátsko, a proto se jejich český královský titul objevuje i na mincích s hodnotou v soldech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Soldo se v italských zemích počítalo jako dvacetina liry a dělilo se na dvanáct denárů. Habsburská monarchie se s ním setkala v hrabství Gorice, kde se počítalo po benátsku. Aby odtud vytlačila benátské peníze, razila pro Gorici od roku 1733 měděná soldi a půlsoldi, nejprve v Grazu a od roku 1748 i ve Vídni.
Řadu uzavřela roku 1802 billonová mince s dvojí hodnotou: 15 soldi a 8½ krejcaru, s německým opisem EIN HALBER SIEBENZEHNER, tedy půl sedmnáctníku. Převáděla tak italské počítání do rakouské měny. Na druhé straně je dvouhlavý orel a titul Františka II. jako římského císaře a krále uherského a českého; značka A patří vídeňské mincovně.
Soldi se v habsburské správě objevila ještě jednou: od roku 1862 se v Benátsku platilo zlatníkem děleným na sto soldi, který nahradil liru v poměru jeden zlatník za tři liry. Tato soustava skončila spolu s rakouskou vládou v Benátsku roku 1866.
