Soldi Františka II. / Františka I. Rakouského
Soldi Františka II. / Františka I. Rakouského jsou poslední habsburské ražby počítané v soldech. Patří k nim měděné půlsoldy, soldy a dvousoldy pro hrabství Gorici z let 1792–1802 a mince 15 soldi z roku 1802, která nese hodnotu zároveň v soldech i v krejcarech. Gorická řada skončila roku 1802.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený v Kremnici. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
František II. (1768–1835) se roku 1792 stal posledním císařem Svaté říše římské a od roku 1804 užíval titul rakouského císaře Františka I. Jeho soldi navazují na řadu měděných mincí, kterou Habsburkové razili pro hrabství Gorici od roku 1733. Měly z pobřežních zemí vytlačit lehčí benátské měďáky a zajistit tam dost drobných peněz pro každodenní placení.
Za Františka pokračovaly půlsoldy a soldy stejného vzhledu: na jedné straně hodnota a letopočet v kartuši, na druhé gorický znak pod knížecím kloboukem. Razily je hlavně Hall (značka F) a Günzburg (H), jednotlivé ročníky i Kremnice (K). Roku 1799 se po desítkách let vrátily dvousoldy, ražené v Hallu, Kremnici a Smolníku a v letech 1801–1802 i v Günzburgu. Celá gorická řada skončila ročníkem 1802.
Zvláštností je mince 15 soldi z roku 1802 určená pro Gorici. Hodnotu uvádí ve dvou soustavách – 15 soldi a 8½ krejcaru – a německý opis ji nazývá „půl sedmnáctníku“ (EIN HALBER SIEBENZEHNER). Na druhé straně je korunovaný dvouhlavý orel a titul FRANZ II. ROM. KAI. Razila ji Vídeň (A) a Hall (F).
Po napoleonských válkách se soldo z habsburských ražeb vytratilo. V Lombardsko-Benátsku zavedlo Rakousko roku 1814 rakouskou liru a drobné mince se počítaly v centesimech; slovo soldo zůstalo v Itálii jen jako lidové jméno pro pěticentesimový kus.
