Soldi z billonu
Soldi z billonu jsou drobné mince italsky počítajících zemí v hodnotě dvacetiny liry, ražené ze slitiny stříbra s převahou mědi. V habsburské monarchii je zastupuje billonová mince za 15 soldi neboli 8½ krejcaru z roku 1802, kterou Vídeň vydala pro rakouské hrabství Gorizia na severním Jadranu.
Soldo bylo v italských zemích dvacetinou liry a dělilo se na dvanáct denárů, stejně jako francouzský sol, s nímž sdílí původ v římském solidu. Zprvu šlo o stříbrnou minci, s klesající hodnotou se ale soldi razila ze stále chudšího stříbra a nakonec z mědi. Billon, slitina s převahou mědi nad stříbrem, představuje mezistupeň tohoto vývoje.
Habsburská monarchie se se soldy setkala v hrabství Gorizia, německy Görz, kde se počítalo po benátsku. Aby odtud vytlačila benátské soldi, razila pro ně od roku 1733 měděná soldi a půlsoldi, nejprve v Grazu a od roku 1748 i ve Vídni a dalších mincovnách. Tato měděná řada pro Gorizii trvala až do roku 1802.
Na jejím konci vznikla roku 1802 billonová mince v hodnotě 15 soldi, kterou opis nazývá „půl sedmnáctníku“ (EIN HALBER SIEBENZEHNER) a uvádí i hodnotu 8½ krejcaru. Sedmnáctníkem se v rakouských zemích nazývala mince za 17 krejcarů, takže mince převáděla italské počítání na rakouskou měnu. Stříbro tvořilo jen čtvrtinu slitiny při hmotnosti necelých šesti gramů.
Na líci nese dvouhlavého orla a titul Františka II. (1768–1835) jako římského císaře, mincovní značka A patří Vídni a F Hallu v Tyrolsku. Podobné billonové mince, ovšem v lirách, vydala Vídeň v letech 1801–1802 i pro Benátky, které Rakousku připadly roku 1797.
