Solidy Anastasia I.
Solidy Anastasia I. se razily za jeho vlády v letech 491–518 v Konstantinopoli. Navazují beze změny na solidy jeho předchůdce Zénóna: na líci je čelní poprsí císaře v přilbě, na rubu stojící Viktorie s nápisem VICTORIA AVGGG a značka CONOB. Přelomová byla až jeho reforma měděných peněz, nikoli zlaté ražby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Anastasius I. vládl východní říši od 11. dubna 491 do 1. července 518. Za nástupce ho vybrala vdova po císaři Zénónovi Ariadna a 20. května 491 se s ním provdala. Tento sňatek připomíná vzácný solidus se svatební scénou, který navazuje na podobné svatební solidy 5. století.
Běžné solidy pokračují v typu předchůdců. Líc ukazuje čelní, mírně natočené poprsí císaře v přilbě s kopím a štítem a opis D N ANASTASIVS P P AVG; tento obraz zavedl Constantius II. a na východě se ustálil od roku 395. Rub nese stojící Viktorii, nápis VICTORIA AVGGG, hvězdu v poli a v úseku značku CONOB – zkratku Konstantinopole a slova obryzum, „ryzí zlato“.
Podle Viktoriina atributu se solidy dělí do dvou skupin: v letech 491–498 drží dlouhý kříž, v letech 498–518 dlouhou hůl zakončenou Kristovým monogramem. Za nápisem na rubu stojí písmeno dílny; na Anastasiových solidech se vystřídalo deset dílen od A po I. Změřené kusy váží většinou 4,4–4,5 g.
Skutečnou novinkou Anastasiovy vlády nebylo zlato, ale měď. Drobné nummy nahradil většími mincemi v hodnotě 5, 10, 20 a 40 nummů, jejichž hodnotu udává velké písmeno na rubu – M znamená 40 nummů, K dvacet a I deset. Tato soustava vydržela staletí. Hospodárnou správou zanechal Anastasius v pokladně 320 000 liber zlata.





