Solidy Basileia I. Makedonského
Solidy Basileia I. Makedonského jsou zlaté mince zakladatele makedonské dynastie, který vládl Byzanci v letech 867–886. Ražené hlavně v Konstantinopoli nesou na líci Krista sedícího na trůnu, typ, který zavedl právě Basileios, a na rubu císaře se spoluvládcem, nejčastěji se synem Konstantinem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Basileios I. Makedonský vládl Byzanci v letech 867–886 a založil makedonskou dynastii. Zlatou minci převzal v podobě, která se od dob Konstantina Velikého téměř neměnila: solidus, řecky nomisma, se razil v počtu 72 kusů z římské libry, vážil tedy kolem 4,5 g a byl z prakticky čistého zlata. Váhu i ryzost si držel až do 30. let 11. století, kdy ho za Michaela IV. začali znehodnocovat.
Basileios na solidu zavedl nový obraz – Krista sedícího na trůnu s lyrovitým opěradlem, jak pravicí žehná a v levici drží knihu. Latinský opis IHS XPS REX REGNANTIUM ho nazývá Králem vládnoucích. Obraz Krista se na byzantské zlato vrátil po skončení obrazoborectví a Basileiův typ trůnícího Krista vydržel na mincích téměř sto let. Od té doby patřil líc byzantských mincí Kristu, Bohorodičce nebo světcům.
Na rubu jsou poprsí vládců. Nejznámější jsou solidy s Basileiem a jeho nejstarším synem Konstantinem, korunovaným na spolucísaře roku 868: oba drží mezi sebou patriarší kříž, Basileios oděný do slavnostního lóru, Konstantin do pláště zvaného chlamys. Konstantin zemřel roku 879 a tím ražba tohoto typu skončila.
Hlavní mincovnou byla Konstantinopol. Když roku 878 padly sicilské Syrakusy, zůstala jedinou mincovnou byzantského zlata a stříbra a tuto výsadu si udržela až do konce 11. století.
