Solidy Justiniána I.
Solidy Justiniána I. jsou zlaté mince byzantského císaře z let 527–565. Zprvu nesly tříčtvrteční poprsí v přilbě s kopím, kolem roku 538 je vystřídal čelný portrét s globem s křížkem. Na rubu stojí anděl s dlouhým křížem a nápisem VICTORIA AVGGG. Razily se v Konstantinopoli i v dobytém Kartágu, Římě a Ravenně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý solidus císaře Maurikia, ražený v Konstantinopoli v letech 583/84–602. Líc zachycuje čelní císařskou bustu s křížem na globu, rub okřídlenou postavu stojícího anděla s...
Ovládací prvky výpisu
Justinián I. vládl od 1. srpna 527 do 14. listopadu 565. Jeho první solidy přímo navazují na ražby strýce Justina I.: na líci je poprsí natočené ze tří čtvrtin, v přilbě s chocholem, s kopím za hlavou a štítem s jezdcem na levém rameni. Na rubu stojí čelně anděl v tunice a plášti s dlouhým křížem v pravici a globem s křížkem v levici, kolem opis VICTORIA AVGGG s písmenem dílny a v exergu značka CONOB.
Kolem let 538–539, kdy měděné mince přešly na čelný portrét, změnilo se i zlato. Císař hledí přímo na diváka, má přilbu s chocholem a diadémem, z něhož visí perly, v pravé ruce drží globus s křížkem a na rameni štít s jezdcem. Tento čelný obraz se stal základem byzantského portrétu na dalších mincích. Rub zůstal stejný. Vedle plnohodnotných solidů eviduje katalog Dumbarton Oaks i lehčí kusy; exempláře v něm váží zhruba 4,2–4,5 gramu.
Za Justiniána pracovalo dvakrát víc mincoven než za jeho předchůdce. Válečná tažení rozšířila ražbu zlata na západ: Belisar vstoupil do Kartága v září 533, Řím dobyl v prosinci 536 a Ravennu v květnu 540, a ve všech třech městech se pak razily i solidy. Hlavní mincovnou zůstala Konstantinopol, solidy však vznikaly také v Antiochii.
