Sovereigny Marie Terezie
Sovereigny Marie Terezie jsou zlaté mince souverain d'or, které císařovna razila pro Rakouské Nizozemí, dnešní Belgii, v mincovnách v Bruselu a Antverpách. Celý, v dobových patentech „dvouduchý“ kus vážil přes 11 gramů, poloviční polovinu. S anglickým sovereignem je spojuje jen jméno a vzor.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Souverain d'or zavedli ve Španělském Nizozemí roku 1612 místodržitelé Albrecht a Isabela jako zlatou minci podle vzoru anglického sovereignu. Nizozemské provincie po válce o španělské dědictví připadly roku 1713 rakouským Habsburkům a ti v ražbě pokračovali. Mincovní stopa zůstala po celou dobu stejná, jen průměr mince se od počátku 18. století zmenšil zhruba z 38 na 30 milimetrů.
Dobová nařízení Marie Terezie rozlišují dva druhy. Celý, takzvaný „dvouduchý“ souverain d'or vážil tři dukáty a 11 grénů, tedy přes 11 gramů s asi 10,2 gramu zlata; poloviční, „jednoduchý“ kus vážil dukát a 35½ grénu. Odtud dnešní nejasnost v názvech: tentýž kus se v katalozích uvádí jednou jako souverain, jindy jako dvojitý souverain.
Nizozemské zlato obíhalo i v dědičných zemích. Nařízení z 29. září 1756 stanovilo celému souverainu kurz 12 zlatých 22 krejcarů a určilo, že se má podle potřeby razit také v mincovnách dědičných zemí; patent z 23. března 1771 jej ocenil na 12 zlatých 40 krejcarů, polovinu na 6 zlatých 20 krejcarů. Za Josefa II. se souverainy razily hlavně ve Vídni.
Ražby z let kolem 1762 nesou na líci poprsí panovnice s malou korunkou a opis MAR·TH·D·G·R·IMP·G·HUNG·BOH·R, na rubu korunovaný oválný štít s rakouským a burgundským znakem před burgundským křížem a tituly rakouské arcivévodkyně, vévodkyně burgundské a brabantské a hraběnky flanderské. Brusel i Antverpy Rakousko ztratilo roku 1797; jako sovrano se mince razila ještě v letech 1823–1856 pro Lombardii.





