Sovereigny Marie Terezie
Sovereigny Marie Terezie jsou zlaté mince souverain d'or, které císařovna razila pro Rakouské Nizozemí, dnešní Belgii, v mincovnách v Bruselu a Antverpách. Celý, v dobových patentech „dvouduchý“ kus vážil přes 11 gramů, poloviční polovinu. S anglickým sovereignem je spojuje jen jméno a vzor.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1778 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1777 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1777 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1775 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1775 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Souverain d'or zavedli ve Španělském Nizozemí roku 1612 místodržitelé Albrecht a Isabela jako zlatou minci podle vzoru anglického sovereignu. Nizozemské provincie po válce o španělské dědictví připadly roku 1713 rakouským Habsburkům a ti v ražbě pokračovali. Mincovní stopa zůstala po celou dobu stejná, jen průměr mince se od počátku 18. století zmenšil zhruba z 38 na 30 milimetrů.
Dobová nařízení Marie Terezie rozlišují dva druhy. Celý, takzvaný „dvouduchý“ souverain d'or vážil tři dukáty a 11 grénů, tedy přes 11 gramů s asi 10,2 gramu zlata; poloviční, „jednoduchý“ kus vážil dukát a 35½ grénu. Odtud dnešní nejasnost v názvech: tentýž kus se v katalozích uvádí jednou jako souverain, jindy jako dvojitý souverain.
Nizozemské zlato obíhalo i v dědičných zemích. Nařízení z 29. září 1756 stanovilo celému souverainu kurz 12 zlatých 22 krejcarů a určilo, že se má podle potřeby razit také v mincovnách dědičných zemí; patent z 23. března 1771 jej ocenil na 12 zlatých 40 krejcarů, polovinu na 6 zlatých 20 krejcarů. Za Josefa II. se souverainy razily hlavně ve Vídni.
Ražby z let kolem 1762 nesou na líci poprsí panovnice s malou korunkou a opis MAR·TH·D·G·R·IMP·G·HUNG·BOH·R, na rubu korunovaný oválný štít s rakouským a burgundským znakem před burgundským křížem a tituly rakouské arcivévodkyně, vévodkyně burgundské a brabantské a hraběnky flanderské. Brusel i Antverpy Rakousko ztratilo roku 1797; jako sovrano se mince razila ještě v letech 1823–1856 pro Lombardii.
