Statéry Alexandra III. Velikého
Statéry Alexandra III. Velikého jsou zlaté mince makedonského krále, který vládl v letech 336–323 př. n. l. Váží kolem 8,6 g, na líci nesou hlavu Athény v korintské přilbě a na rubu okřídlenou Niké s věncem a jméno krále. Razila je řada mincoven jeho říše a ještě dlouho po jeho smrti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Zlatý statér zavedl v Makedonii Alexandrův otec Filip II.; jeho mince s hlavou Apollóna a dvojspřežím se podle něj nazývaly filippeioi. Alexandr III. Veliký ponechal zlaté minci hmotnost kolem 8,6 g, ale změnil její obraz: místo Apollóna nastoupila Athéna, bohyně moudrosti a války, místo dvojspřeží okřídlená Niké. Nová obrazová podoba Alexandrových mincí vznikla podle dnešního bádání nejspíš v kilikijském Tarsu po bitvě u Issu roku 333 př. n. l.
Athéna na líci nosí korintskou přilbu s chocholem, jejíž zvon nejčastěji zdobí had, jindy gryf nebo sfinga. Na rubu stojí Niké s věncem v pravé ruce a lodní žerdí (stylis) v levé, vedle ní je jméno krále ve druhém pádě ALEXANDROU – „Alexandrův“. Drobné symboly a monogramy v poli mince určují mincovnu a emisi; podle nich ražby třídí katalog Martina J. Price z roku 1991.
Zlaté statéry s Alexandrovým jménem jsou doložené mimo jiné z Amfipole, Lampsaku, Abýdu, Milétu, Sard, Tarsu, Salamíny na Kypru, Sidónu, Akka, Memfidy a Babylónu. Ražba neskončila ani po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l.: statéry tohoto typu vznikaly dál například v Milétu kolem let 323–319 nebo v egyptské Memfidě v letech 323–316 př. n. l. Obraz Athény a Niké převzali i Keltové a podle něj vznikly nejstarší zlaté statéry Bójů v Čechách.





