Statéry z Tarsosu
Statéry z Tarsosu jsou zlaté statéry Alexandra III. Velikého z mincovny v kilikijském Tarsosu, ražené od roku 333 př. n. l. Na líci mají hlavu Athény v korintské přilbě, na rubu okřídlenou Níké s věncem a stěžněm a jméno ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ; Tarsos patří k nejstarším mincovnám tohoto typu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Kilikijský Tarsos byl za perské nadvlády sídlem satrapie a roku 333 př. n. l. jím prošel Alexandr Veliký se svým vojskem. Krátce nato začala v městské mincovně ražba Alexandrových zlatých statérů atické váhové soustavy o hmotnosti kolem 8,6 g. Tarsos tak patří k nejstarším mincovnám, které novou Alexandrovu zlatou minci razily.
Líc nese hlavu bohyně Athény vpravo v korintské přilbě s chocholem, kterou zdobí například gryf nebo had. Na rubu stojí okřídlená Níké, v pravé ruce drží vavřínový věnec a v levé stylis – lodní stěžeň. Vedle postavy je opis ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ, tedy „Alexandrův“, a v poli drobný symbol emise, například hvězda pod křídlem.
Tarsoské statéry se datují do let 333–319 př. n. l., tedy i do let po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l., kdy se mince s jeho jménem a obrazem razily dál.





