Stříbrné antoniány Treboniana Galla
Stříbrné antoniány Treboniana Galla dokumentují vládu během nejhorší krize 3. století. Tyto mince reprezentují počátek dramatické devalvace římské měny a ekonomického kolapsu antické ekonomiky.
Antoninian císaře Valeriána I., ražený v Římě, s výrazným portrétem a symbolikou hojnosti, představuje fascinující památku na bouřlivé období římských dějin.
Antoninian císaře Filipa I. Arabského s výrazným portrétem a motivem věčného Říma, výjimečně zachovalý exemplář, který oslavuje sílu a trvalost římské říše.
Gaius Vibius Trebonianus Gallus (asi 206-253 n. l.) vládl během vrcholu krize 3. století, kdy se říš potýkala s epidemií moru, barbarskými nájezdy a ekonomickým kolapsem. Jeho stříbrné antoniány dokumentují počátek dramatické devalvace římské měny, která změnila charakter antické ekonomiky a položila základy pro pád západořímské říše.
Antoniány Treboniana Galla představují zlomový bod v historii římského mincovnictví. Obsah stříbra dramaticky poklesl na pouhých 20-30%, zatímco mince se pokryly tenkou stříbrnou fólií skrývající bronzové jádro. Tato "billón" mince dokumentuje okamžik, kdy se římská ekonomika dostala do nekontrolovatelné inflační spirály.
Mor a katastrofy Gallovy vlády se odrazily v numismatické produkci. Mince často zobrazují božstva zdraví jako Salus nebo Hygeia, zatímco nápisy zdůrazňují císařovu snahu obnovit prosperitu říše. Gallova vláda představovala pokus udržet stabilitu během existenční krize, která ohrožovala samy základy římské civilizace.
Pro numismatiky představují Gallovy antoniány dramatické svědectví ekonomického kolapsu největší antické civilizace. Jejich špatný stav zachování, způsobený nekvalitním kovem, ironicky dokumentuje hloubku krize lépe než jaký jiný pramen. Pro serious sběratele jsou tyto mince cenným dokumentem přechodu od prosperity k úpadku, který definoval konec antického světa.
