Stříbrné antoniniány
Stříbrné antoniniány jsou ražby z doby, kdy tento římský nominál ještě obsahoval podstatný podíl stříbra – od zavedení za Caracally kolem roku 215 zhruba do poloviny 3. století. Ani tehdy nebyly z čistého stříbra: kolem roku 238 měl antoninián průměrně asi 40 % drahého kovu, zbytek tvořila měď.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Valeriána z roku 254 zachycuje bohyni Salus, římské ztělesnění zdraví a bezpečí. Výrazná paprsková koruna panovníka a klasický náboženský motiv...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana z let 251–253 zachycuje neklidné období římské říše uprostřed 3. století. Reverz s personifikací Pietas, zdůrazňující zbožnost a řád,...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací míru Pax působivě připomíná význam stability v...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla představuje výrazné svědectví římského mincovnictví let 251–253. Reverz s personifikací míru a opisem PAX AVGG připomíná důraz na...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. z antiochijské mincovny spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého vládce s postavou bohyně Pax. Certifikace NGC Ch VF podtrhuje...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a na rubu postavu Vítězství se štítem a palmovou ratolestí. Typ Victoria Aeter...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého panovníka s postavou Hérakla, tradičním obrazem síly a císařské zdatnosti. Certifikace NGC...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a Apollóna sedícího u lyry. Dobře čitelné opisy umožňují určit římskou ražbu jako typ...
Antoninián uvedl do oběhu Caracalla kolem roku 215. Byl o něco větší než denár, vážil přes 5 g a platil za dva denáry, stříbra však obsahoval jen asi za jeden a půl. Poznávacím znamením je paprsčitá koruna na hlavě císaře a srpek měsíce pod bustou císařovny – symboly, které na římských mincích už dříve označovaly dvojnásobnou hodnotu.
Ražba nového nominálu nebyla zpočátku soustavná. Za Elagabala se antoninián přestal razit a vrátil se až roku 238 za Pupiena a Balbina. Za Gordiána III. pak vytlačil denár a stal se hlavní stříbrnou mincí říše; z jeho vlády a z vlády Filipa I. Araba pochází velká část dochovaných kusů.
V polovině 3. století obsah stříbra dál klesal. Antoniniány Decia a Treboniana Galla mají ještě stříbrný vzhled, zatímco v šedesátých letech za samostatné vlády Galliena se z antoniniánu stala billonová mince s několika procenty stříbra. Hranice mezi stříbrnými a billonovými kusy proto vede zhruba přes společnou vládu Valeriána a Galliena (253–260) a u jednotlivých emisí se liší.
Na rubech stříbrných antoniniánů se odráží císařská propaganda neklidného století: personifikace jako Pax, Fides či Aequitas, bohové Sol a Jupiter, oslavy vojska a provincií. Filip I. Arabs roku 248 oslavil tisíc let od založení Říma hrami a ražbami s motivy zvířat z cirkusových her.





