Stříbrné antoniniány Marcie Otacilie Severy
Stříbrné antoniniány Marcie Otacilie Severy razily mincovny v Římě a Antiochii v letech 244–249, za vlády jejího manžela Filipa I. Araba. Poprsí císařovny na nich spočívá na srpku měsíce. Antoninián byl tehdy hlavní stříbrnou mincí říše, Filipova nákladná vláda však vedla k jeho dalšímu znehodnocení.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy z římské mincovny připomíná období vlády Filipa I. Araba v letech 244–249 n. l. Reverz s Concordií zdůrazňuje ideál svornosti...
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Ovládací prvky výpisu
Marcia Otacilia Severa se stala augustou roku 244, krátce poté, co byl její manžel Filip I. Arab potvrzen jako císař. Antoniniány s jejím portrétem vycházely po celou dobu jeho vlády, do roku 249, a razily je dvě mincovny: Řím a syrská Antiochie.
Antoninián zavedl Caracalla roku 215 jako stříbrnou minci v hodnotě nejspíš dvou denárů, i když stříbra v ní bylo méně. Od roku 238 byl hlavní stříbrnou mincí říše a denár ustoupil. Na mincích císaře jej poznáme podle paprsčité koruny; na mincích císařoven spočívá poprsí na srpku měsíce, a tak je to i na antoniniánech Otacilie Severy.
Filipova vláda byla finančně náročná: donativa vojsku, výstavba jeho rodného města Philippopole a poplatky Peršanům vedly k dalšímu znehodnocení antoniniánu. Stříbrné mince císařovny proto obsahují méně stříbra než ražby předchozích desetiletí.
Na rubech se střídají ženské ctnosti a personifikace, například PVDICITIA AVG (cudnost) nebo CONCORDIA AVGG (svornost císařského páru). Roku 248 slavil Řím tisíc let od založení a k výročí vyšly ražby s opisem SAECVLARES AVGG, mezi nimi i antoniniány a bronzy císařovny.
