Stříbrné antoniniány Volusiana
Stříbrné antoniniány Volusiana pocházejí z let 251–253, kdy Volusianus vládl s otcem Trebonianem Gallem. Antoninián byl tehdy hlavní stříbrnou mincí říše, obsahoval však už jen asi třetinu stříbra a vážil kolem 3,5 g. Císař na něm nese paprsčitou korunu, znak dvojnásobného denáru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Volusiana z let 251–253 zachycuje neklidné období římské říše uprostřed 3. století. Reverz s personifikací Pietas, zdůrazňující zbožnost a řád,...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Ovládací prvky výpisu
Volusianus, syn Treboniana Galla, se stal caesarem v červenci 251 a ještě téhož léta augustem. S otcem zahynul v srpnu 253 u Interamny, když se jejich vojáci vzbouřili před střetem s uzurpátorem Aemilianem. Za dva roky vlády vznikla řada antoniniánů s jeho portrétem, ražených v Římě i v dalších mincovnách.
Antoninián zavedl Caracalla roku 215 jako minci v hodnotě dvou denárů, ačkoli stříbra obsahoval jen za jeden a půl denáru. Po krátké přestávce se k němu roku 238 vrátili Balbinus a Pupienus a od té doby se stal převažující stříbrnou mincí; denár se pak razil už jen výjimečně. Paprsčitá koruna na císařově hlavě odlišovala antoninián od denáru s vavřínovým věncem.
Ryzost antoniniánu klesla po roce 238 asi na 35 % a v této jakosti se razil téměř až do spoluvlády Valeriana a Galliena. Volusianovy antoniniány proto patří k posledním, které ještě měly podstatný podíl stříbra; za Gallienovy samovlády v letech 260–268 klesla ryzost až na 2,5 %. Hmotnost se za Treboniana Galla snížila na 3,5 g – Volusianovy antoniniány ve sbírce Univerzity Karlovy váží v průměru 3,51 g.
