Stříbrné antoniniány z Říma
Stříbrné antoniniány z Říma jsou antoniniány římské mincovny, převážně z let 238–260, kdy byl antoninián hlavní stříbrnou mincí říše. Ražby Gordiana III., Filipa Araba, Decia či Valeriána nesou portrét s paprsčitou korunou, znakem dvojnásobného denáru. Obsah stříbra v nich klesal až k pouhým několika procentům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Valeriána z roku 254 zachycuje bohyni Salus, římské ztělesnění zdraví a bezpečí. Výrazná paprsková koruna panovníka a klasický náboženský motiv...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací míru Pax působivě připomíná význam stability v...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého panovníka s postavou Hérakla, tradičním obrazem síly a císařské zdatnosti. Certifikace NGC...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a Apollóna sedícího u lyry. Dobře čitelné opisy umožňují určit římskou ražbu jako typ...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s ozbrojeným Martem v roli ochránce římské moci spojuje výrazný vojenský námět s...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou epochu římského císařství. Reverz s Jupiterem Statorem vyjadřoval ochranu, pevnost a obnovení řádu. Výrazný portrét...
Stříbrný antoninián Herenia Etruska z roku 251 představuje ražbu mladého Caesara z období krize třetího století. Motiv SPES PVBLICA, římská mincovna a certifikace NGC Ch XF z...
Antoninián Gordiana III. z římské mincovny zachycuje období, kdy císařská ražba zdůrazňovala stabilitu a přízeň bohů. Typ LAETITIA AVGN, stříbro, certifikace NGC a hodnocení XF...
Antoninián Gordiana III. z období římské říše představuje atraktivní ukázku mincovnictví neklidného 3. století. Motiv Jupitera jako ochránce panovníka a certifikace NGC dodávají...
Antoninián zavedl Caracalla roku 215 jako dvojnásobný denár o hmotnosti asi 5,1 g a ryzosti kolem 52 procent; stříbra v něm přitom bylo jen za zhruba jeden a půl denáru. Elagabal jeho ražbu roku 219 zastavil a obnovili ji až roku 238 senátní císařové Pupienus a Balbinus. Od té doby se antoninián stal hlavní stříbrnou mincí a denár za Gordiana III. postupně vytlačil.
Z římské mincovny je známo téměř tři tisíce typů antoniniánů, od Caracally až po první léta tetrarchie. V letech 238–260 vydávala ražby nejen jménem císařů, ale i jejich manželek a následníků: vedle Gordiana III., Filipa Araba, Decia, Treboniana Galla a Valeriána také Otacilie Severy, Herennie Etruscilly, Filipova syna Filipa II. či Deciova syna Herennia Etruska v hodnosti caesara.
Každá nová emise obsahovala méně stříbra než předchozí. Nejvíce typů připadá na Gallienovu vládu (253–268), kdy se z mince stávala převážně měděná slitina. Aurelian kolem roku 271 zvýšil průměrnou hmotnost a koncem 3. století byly antoniniány téměř celé z bronzu; ražbu ukončily měnové reformy na přelomu 3. a 4. století.





