Stříbrné antoniniány ze Samosaty
Stříbrné antoniniány ze Samosaty jsou dvojdenárové ražby císařů Valeriána a Galliena z let kolem 255–260, které numismatik Robert Göbl připsal mincovně v Samosatě na horním Eufratu. Starší katalog RIC je vede jen jako ražby blíže neurčené mincovny na Východě, takže připsání zůstává odborným názorem.
Samosata hlídala důležitý přechod přes Eufrat. Kolem roku 160 př. n. l. se stala hlavním městem helénistického království Kommagené a roku 72 n. l. ji s celou Kommagenou připojil Řím; dnes její pozůstatky zaplavuje Atatürkova přehrada.
Antoninián, zavedený Caracallou roku 215 jako dvojnásobek denáru, byl v polovině 3. století už značně znehodnocený. Na východních ražbách Valeriána a Galliena se objevují náměty spojené s obranou Východu, například opis RESTITVT ORIENTIS. Připsání Samosatě se opírá o Göblův soupis Moneta Imperii Romani a přesné datování jednotlivých emisí se v literatuře liší.
