Stříbrné batzeny Matyáše Langa z Wellenburgu
Stříbrné batzeny Matyáše Langa z Wellenburgu razilo salcburské arcibiskupství v letech 1519–1540, kdy mu Lang vládl jako arcibiskup a kardinál. Batzen, čtyřkrejcarová mince, se v Salcburku razil už od roku 1495 a v té době ještě ze stříbra; z billonu se začal razit až v 17. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlbatzen salcburského knížecího arcibiskupa Matthäuse Langa von Wellenburg z roku 1533 spojuje portrét svatého Ruperta se znakem arcibiskupství. Raně novověká ražba je...
Ovládací prvky výpisu
Matyáš Lang z Wellenburgu (1468–1540) pocházel z augsburské patricijské rodiny a stal se jedním z nejbližších rádců císaře Maxmiliána I. Roku 1512 byl jmenován koadjutorem salcburského arcibiskupa s právem nástupnictví a v červnu 1519 se arcibiskupem stal. Jeho vládu poznamenal spor s městem Salcburk, selská válka let 1525–1526 a tvrdý postup proti reformaci.
Batzen vznikl roku 1492 v Bernu jako dvojnásobek plapartu. Jeho jméno se nejspíš odvozuje od hornoněmeckého výrazu pro hroudu či tlustý kus, protože šlo o tlustý fenik. V Salcburku je ražba batzenů doložena už roku 1495. Batzen platil čtyři krejcary, půlbatzen tedy dva.
Batzeny se zprvu razily ze stříbra, jejich kvalita se však v jednotlivých mincovnách lišila. Proto se proti nim vyslovily říšské sněmy v letech 1522 a 1524. V jižním Německu se batzeny razily do roku 1536 a augšpurský říšský mincovní řád z roku 1559 je zakázal; ve Švýcarsku se naopak udržely až do roku 1850.
