Stříbrné batzeny
Stříbrné batzeny jsou mince v hodnotě čtyř krejcarů, které se od konce 15. století razily ze stříbra v Bernu, Salcburku a dalších mincovnách Švýcarska, jižního Německa a Alsaska. Patří sem i půlbatzeny za dva krejcary; v 17. století batzen přešel na billon a stříbrné období skončilo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlbatzen salcburského knížete-arcibiskupa Matyáše Langa z Wellenburgu z roku 1526. Mince spojuje čtvrcený erb Salcburska a arcibiskupa s portrétem svatého Ruperta,...
Stříbrný půlbatzen salcburského knížecího arcibiskupa Matthäuse Langa von Wellenburg z roku 1533 spojuje portrét svatého Ruperta se znakem arcibiskupství. Raně novověká ražba je...
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen vznikl v Bernu, kde se od roku 1492 razil dvojitý plappart, kterému se brzy začalo říkat batzen. Lidová etymologie spojovala jméno s bernským medvědem, pravděpodobnější je ale odvození od výrazu pro tlustý fenik. Šlo o stříbrnou minci v hodnotě čtyř krejcarů; z šedesátikrejcarového zlatého tak tvořila patnáctinu.
Stříbrný batzen se rychle šířil. V Salcburku je jeho ražba doložena od roku 1495 a pokračovala i v 16. století – arcibiskup Matthäus Lang z Wellenburgu razil ve 20. a 30. letech půlbatzeny za dva krejcary o hmotnosti kolem 1,8 gramu. Batzeny vydávala i města; Colmar, svobodné říšské město v Alsasku, se ve svém mincovnictví řídil švýcarským vzorem a za Rudolfa II. razil půlbatzeny s říšským orlem a hodnotou na říšském jablku.
Úspěch batzenu byl zároveň jeho slabinou. Řada jihoněmeckých mincoven razila batzeny s nižším obsahem stříbra, proti nimž se obracely říšské sněmy v letech 1522 a 1524, a říšský mincovní řád z roku 1559 je v Německu zakázal. Švýcarských kantonů se zákaz netýkal a ražba tam pokračovala.
Stříbrné období batzenu skončilo v 17. století, kdy se začal razit z billonu, slitiny s převahou mědi. Jako jednotka však batzen přežil: Helvetská republika dělila frank na deset batzenů a ve Frankfurtu nad Mohanem se razil až do zavedení marky roku 1871.
