České stříbrné denáry
České stříbrné denáry byly první mincí přemyslovského státu. Razily se od doby Boleslava I. ve druhé polovině 10. století až do zavedení pražského groše roku 1300 – nejdřív těžší denáry velkého střížku, po reformě Břetislava I. kolem roku 1050 lehčí denáry malého střížku s klesajícím obsahem stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Stříbrný denár Vladislava I. představuje působivou ukázku českého mincovnictví 12. století. Výrazná figurální výzdoba obou stran, jemný střížek a určení podle katalogu Cach 558...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Soběslava I. představuje středověkou českou ražbu se stylizovanými figurami, výraznými liniemi obrazových motivů a částečně dochovanými opisy. Ručně připravený...
Stříbrný denár českého knížete Bořivoje II. představuje mincovnictví přemyslovského období. Na jedné straně nese sedící postavu s dlouhou žerdí, na druhé architektonický motiv...
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný moravský denár Břetislava II. z období, kdy působil jako údělný kníže. Obě strany nesou stylizované figurální motivy obklopené opisy; typ je v numismatické literatuře...
Stříbrný denár Spytihněva II. představuje ranou českou ražbu s výrazně stylizovanou figurální výzdobou a křesťanskými symboly. Typ určený jako Cach 331 zachycuje na jedné straně...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Ražbu denárů v Čechách zahájil Boleslav I., nejčastěji se klade do doby po roce 955. Vzorem byly bavorské a řezenské denáry s kaplicí, nejstarší kusy mají ryzost kolem 950/1000 a jeden z nejstarších nese opis BOLEZLAV DVX. Za denár velkého střížku se podle dobových svědectví dalo koupit deset slepic.
Vedle Prahy a Vyšehradu se denáry razily i v dalších mincovnách, například v Plzni a v Kouřimi, a kněžna Emma razila v Mělníku denáry s vlastním jménem. Obchodní denáry Boleslava II. podle anglosaské předlohy sloužily obchodu s Pobaltím. Reforma Břetislava I. kolem roku 1050 zavedla lehčí denár malého střížku o váze kolem 0,9 g a průměru asi 16 mm. Morava razila vlastní denáry, vždy lehčí a horší než české.
Na denárech Vratislava II. z let 1086–1092 se poprvé objevuje královská koruna na hlavě panovníka. Ve 12. století kvalita prudce klesala a Vladislav I. i Vladislav II. vydávali dokonce plátované denáry, měděné plíšky s tenkou vrstvou stříbra. Panovník navíc minci pravidelně obnovoval, starou stahoval a vyměňoval za novou s horším obsahem a poplatkem, takže z jedné vlády známe i přes dvacet typů.
Na počátku 13. století vystřídaly denáry tenké jednostranné brakteáty, které dobové prameny stále nazývaly denáry. Ražbu denárů ukončil pražský groš roku 1300.





