Stříbrné denáry Alexandra Severa
Stříbrné denáry Alexandra Severa pocházejí z let 222–235 a byly hlavní stříbrnou mincí jeho vlády. Razily se převážně v Římě, menší část v syrské Antiochii. Stříbra v nich bylo už jen kolem poloviny slitiny; císař jeho obsah při nástupu snížil, v letech 229 a 230 však naopak zvýšil.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Alexander Severus (208–235) se stal císařem roku 222 jako třináctiletý a vládl třináct let – nejdéle ze samostatně vládnoucích císařů od dob Antonina Pia. Za jeho vlády byl hlavní stříbrnou mincí denár: antoninián, dvojnásobná mince s paprsčitou korunou zavedená Caracallou, se tehdy razil jen výjimečně a katalog římských císařských mincí u Alexandra uvádí jediný typ.
Denár té doby už ale nebyl mincí z dobrého stříbra. Ještě v 1. století obsahoval přes 90 % stříbra, kolem roku 200 méně než 60 %. Alexander při nástupu snížil ryzost denáru ze 46,5 % na 43 %, takže ryzího stříbra v minci bylo místo 1,41 g jen 1,30 g. Roku 229 ji však zvýšil na 45 % (1,46 g) a o rok později na 50,5 % s 1,50 g ryzího stříbra – tedy opačným směrem, než se denár do té doby vyvíjel.
Většina denárů vznikla v mincovně v Římě, menší řada v syrské Antiochii. Na líci je mladistvý portrét císaře s vavřínovým věncem, ruby představují personifikace a božstva oficiální propagandy, například Virtus, Providentii nebo Iova Propugnatora, a nesou údaje o tribunské moci a konzulátu, podle nichž lze denár datovat.





