Stříbrné denáry Caracally
Stříbrné denáry Caracally patří do období raného 3. století a dokládají mincovní produkci císaře známého jako Caracalla. Představují běžný a historicky významný typ římské císařské mince v době, kdy se měnový systém postupně proměňoval.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár mladého Caracally ražený roku 198 n. l. v mincovně Laodikeia představuje období, kdy byl budoucí císař teprve caesarem po boku svého otce Septimia Severa. Výborně...
Ovládací prvky výpisu
Caracalla, vlastním jménem Marcus Aurelius Antoninus, byl římský císař z dynastie Severovců. Jeho denáry nesou obvyklou panovnickou prezentaci římské císařské moci a patří k mincím, které pomáhají sledovat podobu oficiálního obrazu vládce v tomto období.
Na těchto stříbrných mincích se zpravidla objevuje císařský portrét na líci a na rubu tradiční římské personifikace, božstva nebo motivy spojené s armádou, veřejným pořádkem a legitimitou vlády. V numismatickém materiálu Caracallovy doby se tak odráží běžný jazyk římské státní propagace i proměny portrétního stylu počátku 3. století.
Z hlediska hospodářských dějin jsou Caracallovy denáry spojeny s obdobím postupných změn v římském měnovém systému. Není přesné je popisovat jako poslední etapu jednoznačně vysoké kvality denáru; spíše patří do doby, kdy už bylo patrné dlouhodobější oslabování stříbrné měny a vedle denáru se prosazovaly i nové měnové formy.
Historický význam těchto mincí proto nespočívá jen v osobě samotného panovníka, ale také v tom, že ilustrují širší vývoj římské říše v době zvýšených vojenských a fiskálních nároků. Pro zájemce o římskou numismatiku jsou Caracallovy denáry důležitým pramenem k poznání císařské reprezentace, ikonografie i postupných proměn měnového systému.
