Stříbrné denáry českého království
Stříbrné denáry českého království jsou nejstarší české mince. Razily se od druhé poloviny 10. století do roku 1300, kdy je nahradil pražský groš. Nejstarší kusy z téměř ryzího stříbra vážily něco přes 1 g, po mincovní reformě Břetislava I. v roce 1050 klesla hmotnost denáru pod jeden gram.
První české denáry vznikly nejspíš na konci vlády Boleslava I., krátce po roce 960; napodobovaly řezenské a augšpurské ražby s křížem a kaplicí. Měly průměr 18–20 mm, hmotnost něco přes 1 g a byly z takřka ryzího stříbra. Ve druhé polovině 10. století se objevily další typy, například mečový, byzantizující nebo ethelredský.
Kníže Břetislav I. provedl v roce 1050 mincovní reformu: z hřivny o hmotnosti zhruba 210 g se nově razilo 200 denárů, takže hmotnost denáru klesla pod gram a průměr na 16 mm. V 11. století převládly figurální náměty, nejčastěji sv. Václav jako zemský patron. Ve 12. století ryzost denárů silně klesala a panovníci pravidelně stahovali staré mince a vyměňovali je za nové.
Kolem roku 1217 vystřídaly denáry tenké jednostranné brakteáty, které se v pramenech dál nazývaly denarius. Denárové období ukončila mincovní reforma Václava II. a zavedení pražského groše v roce 1300.
