Stříbrné denáry Elagabala
Stříbrné denáry Elagabala pocházejí z let 218–222, kdy římské říši vládl mladý velekněz syrského boha slunce. Denár byl tehdy stále hlavní stříbrnou mincí Říma, jeho ryzost však dál klesala až pod polovinu stříbra a vedle něj obíhal těžší antoninián, dvojnásobná mince zavedená Caracallou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Český denár Vladislava I. zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu Cach 532 představuje pozoruhodný doklad...
Elagabalus (204–222) se stal císařem roku 218 jako čtrnáctiletý, když jeho babička Julia Maesa podnítila vzpouru vojska proti Macrinovi. Pocházel z Emesy v Sýrii, kde byl dědičným veleknězem boha slunce Elagabala. Jméno tohoto boha se od roku 218 objevuje i na římských mincích a koncem roku 220 přijal císař do oficiálního titulu označení nejvyššího kněze nepřemožitelného boha Slunce Elagabala.
Denár měl při zavedení téměř čisté stříbro, od Nerona však jeho ryzost klesala. V 1. století obsahoval přes 90 % stříbra, kolem roku 200 už méně než 60 %. Za Elagabala znehodnocování pokračovalo a podíl stříbra v denáru se snížil zhruba z 58 na 46,5 %. Znehodnocování postihlo i zlatý aureus. Při zavedení vážil teoreticky asi 4,5 g, po Neronovi asi 3,24 g.
Vedle denáru obíhal antoninián, který zavedl Caracalla počátkem roku 215. Poznal se podle paprsčité koruny na císařově hlavě a platil za dva denáry, ačkoli nikdy neobsahoval víc než asi 1,6násobek stříbra denáru. Antoniniány Elagabalovy doby měly vyšší obsah kovu než za Caracally. Jak přibývalo antoniniánů, ubývalo denárů, až se v polovině 3. století přestaly ve větším množství razit.
Elagabalus byl zavražděn v březnu 222. Jeho náboženská nařízení byla zrušena, posvátný kámen boha Elagabala vrácen do Emesy a na jeho památku bylo důsledně uplatněno zatracení, takzvané damnatio memoriae. Některé jeho sochy dostaly tvář nástupce Alexandra Severa.
