Stříbrné denáry Faustiny starší
Stříbrné denáry Faustiny starší jsou z větší části posmrtné: po její smrti roku 140 ji senát zbožštil a Antoninus Pius vydával mince s opisem DIVA FAVSTINA ještě řadu let. Vznikaly v době, kdy denár obsahoval podle rozborů kolem 83,5 % stříbra. Na rubech nesou Aeternitas, chrám nebo pohřební hranici.
Faustina starší (asi 100–140) byla manželkou Antonina Pia. Když se roku 138 stal císařem, udělil jí senát titul augusty, ale už koncem října 140 zemřela. Senát ji zbožštil a na Foru Romanu jí byl nejspíš roku 144 zasvěcen chrám; Antoninus na její památku založil i nadaci pro osiřelé dívky, nazvané Faustininy dívky.
Posmrtné denáry nesou opis DIVA FAVSTINA, tedy božská Faustina, a portrét s účesem stočeným na temeni. Na rubech se objevuje Aeternitas – věčnost – s fénixem nebo glóbem, chrám s nápisem AED DIV FAVSTINAE, pohřební hranice nebo orel nesoucí zesnulou s opisem CONSECRATIO. Asi deset let po její smrti přibyla další pamětní řada s Aeternitas, možná k veřejné vzpomínkové slavnosti.
Ve stříbře se tehdy projevovalo pozvolné zhoršování denáru. Na přelomu 1. a 2. století měl podle souhrnných rozborů kolem 93,5 % stříbra, v letech 148–161 asi 83,5 %, přičemž hmotnost se držela kolem 3,4 g.





