Stříbrné denáry Hadriána
Stříbrné denáry Hadriána pocházejí z let 117–138, kdy denár ještě obsahoval necelých devět desetin stříbra. Razily se hlavně v Římě, menší část ve východních mincovnách. Hadrián je na nich jako jeden z prvních císařů zobrazen s plnovousem a pozdní ruby připomínají provincie říše.
Hadrián (76–138) vládl jako římský císař v letech 117–138 a více než polovinu vlády strávil na cestách mimo Itálii. Denár za jeho vlády vážil, stejně jako od dob Nerona, zhruba 3,4 g, tedy devadesátý šestý díl římské libry, a jeho hodnota byla pevně svázána se zlatem – 25 denárů za jeden aureus, jeden denár za čtyři sestercie.
Stříbra v něm bylo už o něco méně než v 1. století, kdy ryzost přesahovala 90 %. Hadrián předal svému nástupci denár s asi 89 % stříbra a 2,88 g ryzího kovu; teprve Antoninus Pius ho snížil na 83,5 % a Marcus Aurelius dál na 79 %. Hadriánovy denáry tak patří k posledním, v nichž bylo stříbra skoro devět desetin.
Na líci se Hadrián objevuje s plnovousem. Před ním se všichni císaři kromě Nerona holili hladce. Ruby představují personifikace jako Felicitas nebo Pietas a božstva, například Dianu. V pozdějších letech vlády přibyla řada rubů s provinciemi a s císařem, který pozvedá klečící personifikaci země, například s nápisem RESTITVTORI GALLIAE.
Většina denárů vznikla v mincovně v Římě, menší část ve východních mincovnách, mimo jiné v Antiochii.





