Stříbrné denáry Hadriána
Stříbrné denáry Hadriána pocházejí z let 117–138, kdy denár ještě obsahoval necelých devět desetin stříbra. Razily se hlavně v Římě, menší část ve východních mincovnách. Hadrián je na nich jako jeden z prvních císařů zobrazen s plnovousem a pozdní ruby připomínají provincie říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Český denár Vladislava I. zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu Cach 532 představuje pozoruhodný doklad...
Hadrián (76–138) vládl jako římský císař v letech 117–138 a více než polovinu vlády strávil na cestách mimo Itálii. Denár za jeho vlády vážil, stejně jako od dob Nerona, zhruba 3,4 g, tedy devadesátý šestý díl římské libry, a jeho hodnota byla pevně svázána se zlatem – 25 denárů za jeden aureus, jeden denár za čtyři sestercie.
Stříbra v něm bylo už o něco méně než v 1. století, kdy ryzost přesahovala 90 %. Hadrián předal svému nástupci denár s asi 89 % stříbra a 2,88 g ryzího kovu; teprve Antoninus Pius ho snížil na 83,5 % a Marcus Aurelius dál na 79 %. Hadriánovy denáry tak patří k posledním, v nichž bylo stříbra skoro devět desetin.
Na líci se Hadrián objevuje s plnovousem. Před ním se všichni císaři kromě Nerona holili hladce. Ruby představují personifikace jako Felicitas nebo Pietas a božstva, například Dianu. V pozdějších letech vlády přibyla řada rubů s provinciemi a s císařem, který pozvedá klečící personifikaci země, například s nápisem RESTITVTORI GALLIAE.
Většina denárů vznikla v mincovně v Římě, menší část ve východních mincovnách, mimo jiné v Antiochii.
