Stříbrné denáry Jindřicha II. Svatého
Stříbrné denáry Jindřicha II. Svatého vznikaly v letech 995–1024, nejprve v Řezně, kde vládl jako bavorský vévoda, a pak v mincovnách říše, jejímž byl králem a císařem. Řezenské denáry byly v té době vzorem i pro první české mince a v Čechách hojně obíhaly. Na denárech z let 995–1002 stojí jeho vévodské číslo IV.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Stříbrný denár Vladislava I. představuje působivou ukázku českého mincovnictví 12. století. Výrazná figurální výzdoba obou stran, jemný střížek a určení podle katalogu Cach 558...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Soběslava I. představuje středověkou českou ražbu se stylizovanými figurami, výraznými liniemi obrazových motivů a částečně dochovanými opisy. Ručně připravený...
Stříbrný denár českého knížete Bořivoje II. představuje mincovnictví přemyslovského období. Na jedné straně nese sedící postavu s dlouhou žerdí, na druhé architektonický motiv...
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný moravský denár Břetislava II. z období, kdy působil jako údělný kníže. Obě strany nesou stylizované figurální motivy obklopené opisy; typ je v numismatické literatuře...
Stříbrný denár Spytihněva II. představuje ranou českou ražbu s výrazně stylizovanou figurální výzdobou a křesťanskými symboly. Typ určený jako Cach 331 zachycuje na jedné straně...
Jindřich II. Svatý (973–1024) se roku 995 stal bavorským vévodou jako Jindřich IV., roku 1002 německým králem a roku 1014 císařem; církev ho svatořečila ve 12. století. Jako vévoda razil v Řezně, hlavním městě Bavorska, které se na mincích psalo REGINA CIVITAS. Na denárech z let 995–1002 stojí ještě jeho vévodské číslo, proto je katalogy vedou jako ražby Jindřicha IV.
Řezenské a augsburské denáry s křížem na jedné straně a stylizovanou kaplicí na druhé napodobovaly nejstarší české denáry – takzvaný řezenský typ je dnes považován za nejstarší typ české mince vůbec. V nejstarších českých nálezech bývají německé a české denáry zastoupeny zhruba stejně. Raně středověký denár byl z téměř ryzího stříbra a vážil něco přes gram.
Jindřichova vláda zasáhla přímo do českých dějin: roku 1004 s jeho podporou vypudili Poláci z Čech a vlády se ujal kníže Jaromír, který zemi přijal od Jindřicha v léno. Jaromírovy denáry takzvaného chrášťanského typu přitom stále vycházejí z řezenského vzoru.





