Stříbrné denáry Lucia Vera
Stříbrné denáry Lucia Vera vznikaly v letech 161–169, kdy Verus vládl po boku Marka Aurelia jako vůbec první spoluvládce v dějinách Říma. Hned při nástupu obou císařů klesl obsah stříbra v denáru a jejich mince pak oslavovaly válku s Parthy, kterou Lucius Verus na východě formálně vedl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Český denár Vladislava I. zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu Cach 532 představuje pozoruhodný doklad...
Lucius Verus (130–169) se stal roku 161 císařem spolu s Markem Aureliem; poprvé tak Řím řídili dva císaři zároveň. Při nástupu Marcus Aurelius snížil ryzost denáru z 83,5 na 79 % a obsah stříbra v minci klesl z 2,68 na 2,57 g. Denáry se jménem Lucia Vera tedy patří už k lehčímu standardu, který se od dob Nerona postupně snižoval.
Hlavním tématem Verových mincí byla válka s Parthy v letech 161–166. Za úspěchy v Arménii přijal koncem roku 163 titul Armeniacus, přestože sám v boji nebyl. Ražby roku 164 připomínaly dosazení nového arménského krále opisem REX ARMENIIS DATVS: císař sedí na trůnu a Sohaemus před ním stojí a zdraví ho. Po tažení do Mezopotámie získal Verus titul Parthicus Maximus a roku 166 Medicus.
Válka se otiskla i do mincí Edessy: za parthské nadvlády nesly portrét parthského krále Vologasa IV., po římském obsazení města roku 165 se vrátil místní král Mannos s řeckým titulem „přítel Římanů“. Roku 168 byla ryzost denáru krátce zvýšena ze 79 na 82 %, o dva roky později se ale vzhledem k válečné situaci vrátila na dřívější hodnotu. To už Verus nežil – zemřel počátkem roku 169, snad na antoninovský mor.
