Stříbrné denáry Vitellia
Stříbrné denáry Vitellia pocházejí z jediného roku 69, kdy Vitellius vládl od dubna do prosince. Nejstarší razily mincovny v Tarraconu a Lugdunu, od léta převzal ražbu Řím. Kovem navazovaly na Neronovu reformu: denár vážil asi 3,4 g a měl kolem 93,5 % stříbra. Na všech nese titul Germanicus.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Ovládací prvky výpisu
Vitellia provolaly za císaře legie v Germánii na počátku roku 69, senát jej uznal 19. dubna a 20. prosince téhož roku byl zabit v Římě po vstupu Vespasiánových vojsk. V roce čtyř císařů patří k vládcům, jejichž mince vznikaly jen několik měsíců – přesto katalog RIC eviduje přes padesát typů jeho denárů.
Ražba sledovala postup jeho moci. První denáry vznikly v mincovnách v Tarraconu v Hispánii a v Lugdunu v Galii, od počátku léta převzala hlavní ražbu mincovna v Římě. Na všech mincích nese titul Germanicus (GERM), po 18. červenci k němu přibyl titul nejvyššího kněze. Poslední typy ukazují Viktorii stavějící trofej – vítězství nad Vespasiánem, které nepřišlo.
Kovem navazovaly Vitelliovy denáry na Neronovu reformu z roku 64: z římské libry se razilo 96 denárů o hmotnosti asi 3,4 g a ryzosti kolem 93,5 %. Denáry roku čtyř císařů tak obsahovaly stejně kvalitní stříbro jako ražby Neronovy; znatelný pokles přišel až za Trajána, kdy ryzost klesla na 85 %.
