Stříbrné denáry z Kroměříže
Stříbrné denáry z Kroměříže jako samostatný nominál doložit nelze. Kroměřížská mincovna olomouckých biskupů začala razit až kolem roku 1613, dlouho po konci denárového období v českých zemích, a vyráběla tolary, dukáty, jejich díly a drobnou minci tolarového období. Zrušena byla roku 1759.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Mincovní právo olomouckých biskupů uznal císař Rudolf II. a privilegium bylo potvrzeno 5. ledna 1608; počátek ražby v Kroměříži se klade do roku 1613. Kardinál František z Ditrichštejna tu razil do stavovského povstání roku 1619, poté v Brně a Olomouci; v Kroměříži se mincování obnovilo až roku 1650. V letech 1659–1664 pracovala mincovna ve Vyškově a po roce 1665 se vrátila do Kroměříže, do budovy na Sladovnách přestavěné od základu.
Největší rozkvět zažila mincovna na přelomu 17. a 18. století, kdy od roku 1699 vznikaly dukáty, tolary a jejich díly i barokní medaile. Marie Terezie další ražbu biskupům nepovolila a roku 1759 byla mincovna zrušena a zařízení převezeno do Vídně.
