Stříbrné denáry z Olomouce
Stříbrné denáry z Olomouce pocházejí z nejstarší známé moravské mincovny na olomouckém hradě Přemyslovců, která razila od doby Břetislava I. Denáry olomouckého údělného knížectví z 11. a 12. století patří k nejpočetnějším a nejpestřejším, typický je na nich patron olomouckého chrámu sv. Václav.
Řazení produktů
Výpis produktů
Raně středověký stříbrný denár českého knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím doby, kdy olomoucký úděl spravoval přímo pražský kníže, v období...
Ovládací prvky výpisu
Nejstarší olomoucké ražby Břetislava I. jsou velmi vzácné a snad zprvu nesloužily oběhu, ale obchodu. Objevuje se na nich symbolika světců uctívaných už na Velké Moravě – kotva sv. Klimenta a jméno sv. Petra. První denáry se razily podle karlovské libry, od poloviny 11. století podle lehčí moravské hřivny, a jednotlivé mince proto zlehčily.
Po rozdělení Moravy se Olomouc stala střediskem nejrozsáhlejšího, severního údělu. Řada typů pochází z doby Oty I. Olomouckého, zvaného Sličný, který zde vládl v letech 1061–1087; patří k nim denár s opisem SERVVS DEI, tedy služebník Boží. Vrcholu dosáhla olomoucká knížecí ražba za Svatopluka Olomouckého v letech 1095–1107, na jehož denárech převládá hlava nebo poprsí knížete.
Za přechodné vlády českého knížete Vladislava I. v letech 1110–1113 vznikl v Olomouci denár s opisem SATANAVS, jehož význam není zcela jasný. Posledními ražbami spolehlivě připsanými olomoucké mincovně jsou denáry Soběslava I. z doby po roce 1130.
