Stříbrné denáry z Říma
Stříbrné denáry z Říma pocházejí z mincovny v hlavním městě říše. Denár Římané zavedli kolem roku 211 př. n. l. a jako hlavní stříbrná mince sloužil až do první poloviny 3. století, kdy ho po snižování obsahu stříbra vytlačil antoninián. Mince se v Římě razily v chrámu Juno Moneta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný denár císaře Gordiana III. zachycuje bohyni Dianu jako Luciferu – nositelku světla, symbol ochrany a vedení během mládí a nejistých časů jeho vlády.
Ovládací prvky výpisu
Denár byl zaveden kolem roku 211 př. n. l. za druhé punské války; vážil zpočátku asi 4,5 g stříbra a původně odpovídal deseti asům. Mince se v Římě razily v chrámu bohyně Juno Moneta, která byla ochránkyní peněz – z jejího přízviska pochází slovo moneta a od něj označení peněz v řadě jazyků.
Obsah stříbra se postupně snižoval. Nero roku 64 n. l. snížil hmotnost denáru asi na 3,4 g a zároveň i jeho ryzost. Za císařů let 193–235, tedy hlavně za severovské dynastie, klesla ryzost denáru ze 78,5 % až na polovinu. Roku 215 zavedl Caracalla antoninián, minci v hodnotě dvou denárů, která však obsahovala jen asi 80 % stříbra dvou denárů.
Antoninián denár postupně vytlačil; jako běžná mince denár zanikl za Gordiana III. (238–244). Později se razil jen ojediněle a v malém množství, poslední kusy z doby Aureliána (270–275) už byly bronzové.





