Stříbrné denáry ze Znojma
Stříbrné denáry ze Znojma jsou raně středověké mince moravských Přemyslovců, kteří ve Znojmě sídlili jako údělní knížata. Patří k nim denáry Litolda Znojemského, který znojemskému údělu vládl v letech 1092–1099 a 1101–1112. Moravští údělníci razili denáry také v Brně, Olomouci a Břeclavi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Morava se v 11. a 12. století dělila na údělná knížectví, v jejichž sídlech – Brně, Olomouci, Znojmě a Břeclavi – se razily denáry. Že údělníci směli razit vlastní mince, historikové Palacký a Dudík popírali; prokázaly to až nálezy mincí, například u Ivančic a Rakvic. Moravské denáry byly vždy lehčí a horší než české a v pramenech se rozlišovaly jako zvláštní moravská mince.
Litold Znojemský († 1112) byl druhým synem Konráda I. Brněnského. Po otcově smrti roku 1092 získal Znojemsko, roku 1099 musel uprchnout před Břetislavem II. a vrátil se až roku 1101. Téhož roku založil s bratrem Oldřichem Brněnským benediktinský klášter v Třebíči, kde jsou oba bratři pravděpodobně pohřbeni.
