Stříbrné didrachmy městského státu Taras
Stříbrné didrachmy městského státu Taras razilo řecké město na jihu Itálie zhruba od roku 500 do konce 3. století př. n. l. Velká stříbrná mince, zvaná nomos, vážila 7,5–8 g a nesla jezdce na delfínovi; v době Pyrrhovy války s Římem byla snížena asi na 6,8 g. Jezdec na delfínovi je podle tradice Taras, syn Poseidonův.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Taras, dnešní Taranto, patřil k řeckým městům jižní Itálie, která razila vlastní stříbro. Jeho hlavní mincí byl nomos, v dnešní literatuře nazývaný didrachma. Pod tímto jménem ho znal už Aristotelés, který o tarentské minci psal jako o „nomu“ s obrazem jezdce na delfínovi. V jižní Itálii se nomos dělil na dvanáct obolů nebo deset liter.
Nejstarší tarentské staréry z doby kolem let 510–500 př. n. l. jsou široké a tenké, s průměrem přes 25 mm. V 5. století se mince zmenšila na zhruba 20–22 mm, hmotnost se však udržela kolem 7,8–8 g. Na minci se od počátku objevuje jezdec na delfínovi – podle tradice Taras, syn Poseidonův, podle jiného výkladu zakladatel osady Falanthos. Od poloviny 5. století přibyl na druhé straně jezdec na koni.
V posledních desetiletích 4. století př. n. l. nese jezdec štít a kopí, na druhé straně sedí na delfínovi postava s nádobou nebo veslem. Za války s Římem, kdy městu přišel na pomoc Pyrrhos, byla didrachma snížena na šest římských skrupulí, asi 6,8 g; dochované kusy z let 280–272 př. n. l. váží kolem 6,4 g. Ražba tarentských didrachem skončila koncem 3. století př. n. l.





