Stříbrné didrachmy z Tarentu (Kalábrie)
Stříbrné didrachmy z Tarentu (Kalábrie) jsou stříbrné mince řeckého města Taras, dnešního Tarentu v Itálii, z 5. až 3. století př. n. l. Jejich hlavní nominál, nomos o hmotnosti kolem 8 g, se v numismatice nazývá také didrachma. Nejznámější typ nese jezdce na koni a na rubu mýtického zakladatele Tarase na delfínovi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Taras (latinsky Tarentum) založili podle tradice roku 706 př. n. l. přistěhovalci ze Sparty. V 5. a 4. století př. n. l. vydávalo město vlastní stříbrné mince, jejichž hmotnost, rozměr a ryzost kontroloval stát. Znakem města se stal Taras, syn boha Poseidóna, kterého podle pověsti zachránil ze ztroskotané lodi delfín.
Typ s jezdcem na líci a Tarasem na delfínovi na rubu je doložen už v první polovině 4. století př. n. l., kdy didrachma vážila kolem 7,8 g. Ražby z let kolem 281–272 př. n. l. jsou lehčí, kolem 6,5 g. Roku 272 př. n. l. ovládli Tarent Římané.
Přívlastek Kalábrie odpovídá starověkému užití: Římané tak nazývali poloostrov Salento, na jehož okraji Tarent leží, a pod tímto jménem vedou město i katalogy antických mincí. Na dnešní Kalábrii přešlo jméno až v 10. století.





