Stříbrné dinery
Stříbrné dinery nesou katalánský název středověkého denáru. V Barceloně se dinery razily od karolinské doby, tedy od 9. století, ze stříbra však brzy přešly na slitinu s mědí. Jméno dnes žije v andorrských sběratelských mincích, které nejsou zákonným platidlem, ale razí se i z ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Diner je katalánská podoba latinského denáru, s arabským dinárem souvisí jen původem slova. Do Katalánska se dostal s karolinskou měnovou soustavou a karolinští vládci jej razili v Barceloně, Gironě, Empúries a Roses – šlo o první křesťanské ražby na Pyrenejském poloostrově po muslimském dobytí. Dvanáct dinerů dávalo jeden sou a dvě stě čtyřicet dinerů jednu libru, katalánsky lliura.
Zpočátku byl diner téměř čistě stříbrný, ale od 11. a 12. století se do něj přidávala měď a stal se z něj billon, slitina s menšinovým podílem stříbra. Jakub I. Aragonský zavedl roku 1222 tzv. doblenc a v 50. letech 13. století diner de tern, jehož slitina obsahovala zhruba čtvrtinu stříbra. Vedle něj obíhaly i dinery s asi třetinovým podílem stříbra.
Plnohodnotné stříbro se do katalánské měny vrátilo ve větších mincích, jako byl stříbrný croat, zatímco diner zůstal drobnou mincí pro každodenní nákupy. Jeho hodnota byla tak malá, že se od roku 1612 začaly ve velkém razit i mince v hodnotě sou a lliury.
Andorra, kde se platilo francouzskými franky a španělskými pesetami a dnes eurem, jméno diner obnovila pro sběratelské mince. Vydává je od konce 70. let 20. století a jeden diner se dělí na sto cèntims. Mince nejsou zákonným platidlem a platit se s nimi nedá; razí se ze stříbra, zlata i jako bimetalové, často v netradičním tvaru a s barevným potiskem.





