Stříbrné drachmy Alexandra III. Velikého
Stříbrné drachmy Alexandra III. Velikého razila makedonská říše podle attické soustavy, v níž drachma vážila asi 4,3 gramu. Nesou týž obraz jako Alexandrovy tetradrachmy – Hérakla v lví kůži a trůnícího Dia s orlem – a razily se ještě dlouho po jeho smrti roku 323 př. n. l., i v nezávislých městech.
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) zavedl po bitvě u Issu roku 333 př. n. l. novou mincovní řadu, nejspíš nejprve v kilikijském Tarsu. Ta se stala hlavní měnou jeho říše: zlaté statéry s Athénou a Níké, stříbrné tetradrachmy a drachmy a drobné bronzy.
Stříbrné mince měly jednotný obraz. Na líci je hlava mladého Hérakla v lví kůži, považovaného za praotce makedonského královského rodu, na rubu Zeus na trůnu s orlem v pravici a žezlem. Předlohou rubu byl obraz boha Baaltarse na stříbrných statérech, které v Tarsu před Alexandrovým příchodem razil perský satrapa Mazaios.
Alexandr zachoval attickou váhovou soustavu: tetradrachma vážila asi 17,2 gramu a drachma čtvrtinu, něco přes 4,3 gramu. Ražba probíhala ve více než třiceti mincovnách po celé říši a stříbro pro ni poskytly mimo jiné obrovské poklady ukořistěné Peršanům.
Typ přežil svého tvůrce. Nástupci ho zprvu dál používali a nezávislá města razila takzvané posmrtné alexandry ještě zhruba dvě stě let, některá až do 1. století př. n. l. Většina katalogizovaných typů je posmrtná; místo a dobu ražby určují kontrolní značky a monogramy.
