Stříbrné drachmy Chusró II.
Stříbrné drachmy Chusró II. pocházejí z let 590–628, z vlády posledního velkého sásánovského krále. Drachma byla hlavní mincí říše – velká tenká mince o váze asi 4 g z poměrně čistého stříbra – a za Chusróových dlouhých válek s Byzancí se razila ve velkém množství, z velké části na žold vojsku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná drachma sásánovského vládce Chusróa II. pochází z období největší moci a územního rozmachu Sásánovské říše. Mince představuje typickou ražbu pozdní antiky, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Chusró II. († 628), v české literatuře též Husrav II. Parvéz, vládl perské říši v letech 590/591–628. Na počátku vlády mu trůn upřel vzbouřený vojevůdce Bahrám Čóbín, který razil mince na své jméno, Chusró však vládu obnovil. V době jeho vlády dosáhla sásánovská říše největší moci a na čas ovládla Sýrii, Egypt i velkou část Malé Asie.
Stříbrnou drachmu zavedl první sásánovský král Ardašír I. podle parthského vzoru. Měřila 25–30 mm, vážila asi 4 g a razili ji ve velkých množstvích všichni sásánovští králové; zlaté dináry vznikaly jen v omezeném počtu a měď ještě méně. Ražba byla výsadou krále a obraz drachmy byl v celé říši jednotný. Velká část mincí šla na žold vojsku, a proto se nejvíce razilo za Kavada I., Chusróa I. a Chusróa II., kteří vedli rozsáhlé války.
Drachma nese na líci královský portrét s osobní korunou, na rubu oltář ohně se dvěma strážci; opisy jsou v pahlaví a pozdní ražby mají vně okrajů astrální symboly. Za své druhé vlády přidal Chusró na mince ideogram pro královskou slávu a slovo „rozmnožil“, takže opis zní „Chusró rozmnožil královskou slávu“. Obnovil také titul krále králů, který na mincích chyběl od Péróze I.
O vzpourách jeho doby vypovídají i mince: z ražeb vzbouřence Vistahma víme, že jeho povstání trvalo sedm let.
