Stříbrné drachmy Péróze I.
Stříbrné drachmy Péróze I. pocházejí z let 459–484, kdy Péróz I. vládl sásánovské Persii. Drachma o váze asi 4 g byla hlavní mincí říše a za Pérózových válek s Heftality se jich razilo hodně – stříbrnými drachmami měl král zaplatit i výkupné za vlastní propuštění z heftalitského zajetí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná drachma sásánovského vládce Chusróa II. pochází z období největší moci a územního rozmachu Sásánovské říše. Mince představuje typickou ražbu pozdní antiky, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Péróz I., syn Jazdkarta II., získal trůn roku 459 po dvouletém boji s bratrem Hormizdem III. Jeho vládu poznamenaly války a sedmiletý hladomor. Roku 466 porazil Kidarity, krátce ovládl Tocharistán a v Balchu razil zlaté mince s opisem v baktrijštině. Pak se střetl s Heftality, byl dvakrát poražen a zajat a roku 484 ve třetí válce s nimi padl.
Sásánovská drachma byla velká tenká mince z poměrně čistého stříbra o váze asi 4 g a razili ji všichni králové. Velká část mincí šla na žold vojsku, a proto podle badatelů musel Péróz kvůli svým tažením ražbu zvýšit. Po druhé porážce nabídl Heftalitům výkupné třicet mezků naložených stříbrnými drachmami, zaplatit však dokázal jen dvacet; syna Kavada poslal roku 482 jako rukojmí a zbytek vybral zvláštní daní z hlavy.
Na mincích Péróz vynechal tradiční titul krále králů a uvádí jen „král Péróz“ s mytickým titulem kaj. Zobrazil se ve třech různých korunách; třetí má dvě křídla, odkaz na boha vítězství Verethragnu. Heftalitský král pak razil mince, na nichž sám nosí tuto okřídlenou korunu – dával tím najevo, že se pokládá za právoplatného vládce Íránu. Péróz byl také jedním ze dvou sásánovských králů, kteří pravidelně razili zlato. Byl také posledním sásánovským králem, který razil zvláštní zlaté mince v indickém Sindhu.





