Stříbrné drachmy
Stříbrné drachmy byly základní stříbrnou mincí řeckého světa od 6. století př. n. l. Po Alexandrových výbojích přešlo jméno na helénistická království i na Parthskou říši a stříbrnou drachmu razili ještě Sásánovci až do 7. století n. l. Hmotnost se lišila podle místa, nejrozšířenější byl attický standard kolem 4,3 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Drachma byla základní jednotkou stříbrné ražby většiny řeckých mincoven a dělila se na šest obolů. Každá obec ji razila podle vlastní váhové soustavy: v athénském, tzv. attickém standardu vážila něco přes 4,3 gramu, Korint svůj statér o 8,6 gramu dělil na tři drachmy a Aigina stavěla na těžkém statéru kolem 12,2 gramu. Zlaté drachmy byly výjimkou.
Alexandr Veliký zavedl attický standard v celé své říši a drachmy s jeho jménem se razily ještě dlouho po jeho smrti. V helénistické době razili stříbrné drachmy i menší panovníci a obce na okrajích řeckého světa – kappadočtí králové, ilyrské Apollonia a Dyrrachion se jmény úředníků na minci nebo lykijská města.
Na východě převzali drachmu Parthové (247 př. n. l. – 224 n. l.). Stříbrná drachma s portrétem krále byla jejich hlavní mincí a razila se v několika mincovnách, například v Ekbataně, zatímco tetradrachmy vznikaly jen v Seleukii na Tigridu. Řecké nápisy na parthských drachmách byly postupně stále hrubší a hůře čitelné.
Sásánovská říše, která Parthy roku 224 vystřídala, učinila stříbrnou drachmu svou hlavní mincí. Sásánovská drachma vážila kolem 4 gramů, ale byla tenká a široká, s průměrem 25–30 mm, a razila se ve velkém množství z poměrně čistého stříbra až do pádu říše v 7. století. Na její vzhled navázaly první arabské mince a z názvu drachmy pochází arabský dirham.





