Stříbrné dupondiusy z Říma
Stříbrné dupondiusy z Říma jsou dupondiusy ražené v Římě. Dupondius však nebyl stříbrnou mincí: v císařské době se razil z mosazi zvané orichalkum a měl hodnotu dvou asů, tedy poloviny sestercia. Od podobného asu jej odlišuje paprsčitá koruna na hlavě císaře, užívaná od roku 66 za Nerona.
Dupondius (doslova „dvoulibrový“) vznikl za římské republiky jako velká litá bronzová mince. Augustova mincovní reforma kolem roku 23 př. n. l. stanovila, že sestercius a dupondius se budou razit z mosazi – orichalka, slitiny mědi a zinku –, zatímco nižší nominály z červené mědi. Dupondius měl hodnotu dvou asů, poloviny sestercia a osminy denáru.
Od roku 66 za Nerona nese dupondius obvykle portrét císaře s paprsčitou korunou, kterou se odlišuje od stejně velkého asu. U starších kusů a u mincí s tmavou patinou je rozlišení obtížné. S pozdějším znehodnocováním denáru dupondius z oběhu zmizel.
