Stříbrné dupondiusy
Stříbrné dupondiusy v římském mincovnictví neexistovaly. Dupondius, hodnota dvou asů a polovina sestercia, se v císařské době razil z mosazi zvané orichalkum, která má v čerstvém stavu zlatavou barvu. Ze stříbra byl denár a později antoninián, který s dupondiem sdílí paprsčitou korunu.
Dupondius patřil k mincím z obecných kovů, které v římské soustavě doplňovaly zlatý aureus a stříbrný denár. Za Augusta se ustálilo, že sestercius a dupondius se razí z mosazi a as z mědi. Na jeden denár připadalo osm dupondiů, šlo tedy o drobnou oběžnou minci, jejíž hodnotu určoval stát, ne obsah drahého kovu. Na mosazných a bronzových nominálech bývá zkratka SC, na stříbru ji běžně nenajdeme.
Dupondius a as měly podobnou velikost, a proto se rozlišovaly portrétem: na dupondiu nese císař obvykle paprsčitou korunu, na asu vavřínový věnec. Týž znak dvojnásobné hodnoty dostal ve 3. století stříbrný antoninián, dvojitý denár. Tmavá patina zestárlé mosazi ani paprsčitá koruna z dupondia stříbrnou minci nedělají; s úpadkem měnové soustavy ve 3. století ražba dupondiů zanikla.





