Stříbrná écu Ludvíka XV.
Stříbrná écu Ludvíka XV. jsou hlavní francouzské stříbrné mince let 1715–1774. Reforma z roku 1726 stanovila écu na šest livrů a doplnila ho o půl-, čtvrt- a osminové écu. Všechny nesly na líci poprsí krále a na rubu korunovaný štít s liliemi a opis SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM s letopočtem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný écu z roku 1764 ražený v Lyonu za vlády Ludvíka XV. nese charakteristický portrét „s čelenkou“ – symbol klasicistní elegance a mocenské kontinuity Francie v období před...
Stříbrný écu z roku 1727 typu „aux branches d'olivier“, ražený v Grenoble, je vzácnou památkou na začátek vlády Ludvíka XV. s omezeným nákladem pouhých 67 338 kusů.
Ovládací prvky výpisu
Jméno écu pochází z latinského scutum, štít, protože už první mince tohoto jména nesly štít s francouzským erbem. Původně šlo o zlatou minci, kterou roku 1266 zavedl Ludvík IX.; zlatá écu se razila až do roku 1640, kdy je nahradil louis d'or. O rok později zavedl Ludvík XIII. velkou stříbrnou minci tolarové velikosti v hodnotě tří livrů a jméno écu přešlo na ni.
Za Ludvíka XV. (1710–1774) se hodnota écu ustálila. Po letech kolísání, kdy platilo tři až šest livrů, zavedl ministr kardinál Fleury roku 1726 pevnou soustavu: écu za šest livrů čili 120 sous, půlécu za 60, čtvrtécu za 30 a osminu écu za 15 sous. Stříbro mělo ryzost 11/12 a écu obsahovalo asi 27 g ryzího kovu. Minci v hodnotě jednoho livru Francie běžně nerazila, livre zůstal početní jednotkou.
Na rubu écu Ludvíka XV. je korunovaný oválný štít se třemi liliemi mezi dvěma ratolestmi a opis SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM (Budiž jméno Páně požehnáno) s letopočtem. První typ z roku 1726 má štít mezi olivovými ratolestmi. Na rubu je také písmeno mincovny, protože écu razila řada královských mincoven po celé Francii.
Stříbrné écu přetrvalo do revoluce; poslední ražby pocházejí z roku 1793. Nahradila ho stříbrná pětifranková mince s menším obsahem stříbra, které Francouzi ještě dlouho říkali écu.





